Největší tíhu dlouhodobě nese Itálie, kam jen v letošním roce přišlo přes sto tisíc uprchlíků. Řím však přijal v posledních týdnech celou řadu opatření a příliv běženců se podařilo výrazně zpomalit. Pašeráci proto hledají jiné cesty, jak lidi na útěku dostat do Evropy. Často volí nečekaná řešení. Jedním takovým je plavba z Turecka přes Černé moře do Rumunska.
Plavba z Libye je nejvražednější migrační trasou, potvrdila statistika |
Ve středu ráno rumunská pobřežní stráž zachránila v Černém moři přes 150 migrantů z lodi, která se ocitla kvůli silnému větru a vysokým vlnám v tísni. Více než třetinu lidí na palubě tvořily děti. Ani zdaleka se nejedná o první podobný případ. O víkendu pobřežní stráž zadržela dvě lodě s více než 200 běženci. O týden dřív zachytila rybářskou loď s 87 migranty (více zde).
Na první pohled se jedná o zanedbatelná čísla. Obzvlášť v porovnání s uprchlíky na středomořské trase. Mohou však ukazovat na nový trend, který může vrátit těžiště uprchlické krize na Balkán. Mluvčí evropské pohraniční stráže Frontex Krzysztof Borowski se snaží situaci uklidnit. Jedná se podle něj o izolované incidenty v krátkém časovém úseku.
Zároveň však dodává, že Frontex trasu přes Černé moře bedlivě sleduje. „Už v minulosti ji pašeráci používali. V roce 2014 se do Rumunska a Bulharska po Černém moři pokusilo dostat 430 lidí. V roce 2015 to bylo 68, loni pouze jeden,“ popsal serveru The Guardian. Skokový nárůst v posledních měsících může naznačovat, že pašeráci tuto trasu „pomalu reaktivují“.
Tvrdá plavba přes Černé moře
Borowski upozorňuje, že podmínky v Černém moři jsou mnohem tvrdší než při cestě přes Středomoří. „Migranti jsou v mnohem větším nebezpečí, obzvláště pokud plují na menších lodích. Je to drsné moře a překročit ho není nic jednoduchého,“ tvrdí. Ředitel neziskové organizace Arca Răzvan Samoilă k tomu dodává, že plavbu komplikuje také nevyzpytatelnost zdejšího počasí. „Tady netušíte, co bude za dvacet minut. Není to jako ve Středozemním moři,“ míní. Nejkratší možná trasa má přes 250 kilometrů.
Podle mluvčí rumunské kanceláře UNHCR Gabriely Leuové se uprchlíci na nebezpečnou cestu vydávají kvůli chybějícím možnostem na legální příchod do Evropy.
„Lidé prchající před válkou a pronásledováním jsou mnohdy zoufalí. Jde jim jen o to, dostat se do bezpečí,“ vysvětluje. Svůj život proto svěřují do rukou pašeráků, kteří si za cestu do Evropy účtují astronomické sumy. Rumunská policie v posledních dnech dopadla šest pašeráků původem z Turecka, Bulharska, Sýrie, Iráku a Kypru.
Rumunsko, které stále není součástí schengenského prostoru, se uprchlické krizi až donedávna vyhýbalo. Jako cílovou stanici si ho volí minimum uprchlíků, většina přes zemi pouze cestuje dál na západ do Německa či Velké Británie. Do června letošního roku se pokusilo rumunské hranice ilegálně překročit asi 2800 lidí. Nejvíce jich pocházelo z Iráku, následovala Sýrie a Pákistán. Pro porovnání – za celý loňský rok policie zadržela 1624 uprchlíků.
Rumunsko jako tranzitní země pro uprchlíky
Otázkou zůstává, zda je Rumunsko na případný větší nápor uprchlíků připraveno. Vláda byla jedním z kritiků systému kvót na přerozdělení uprchlíků, které EU představila v roce 2015. Později však souhlasila s přijetím 4 200 žadatelů o azyl. Do konce srpna letošního roku z tohoto počtu Rumunsko přijalo 727 uprchlíků.
Pomáháme tam, kde EU selhala, říká zachránce migrantů ve Středozemním moři |
Mnoho z nich však v zemi dlouho nezůstalo, čímž vláda ilustruje nesmyslnost systému uprchlických kvót.
„Uprchlíci do Rumunska nechtějí. Nehodlají tady zůstávat. Chtějí se jen dostat na území EU a pak cestovat dál. Stejné je to se systémem kvót. Do Rumunska v rámci programu přišly čtyři velké skupiny lidí. Nikdo z nich už však v Rumunsku není,“ tvrdí Samoilă. Poslední pokusy pašeráků lidí považuje za určitou formu testu. Věří však, že podmínky v Černém moři je dříve nebo později odradí.
Počet obětí v řadách uprchlíků, kteří zemřeli při plavbě přes Středozemní moře, však je pro Rumunsko varováním. Pašeráky od vysílání dalších běženců od pobřeží Libye neodradil. Pomohla až tvrdá opatření Itálie a mezinárodně uznávané libyjské vlády (více zde).
Na plavbu přes Černé moře se uprchlíci vydávají z Turecka
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
