Diplomatické vyjednávání o propuštění amerického studenta začalo šestého června, kdy se zástupce USA Joseph Yun setkal v New Yorku se severokorejským diplomatem Pak Kil-jonem. Na této schůzce se Američané dozvěděli o Warmbierově špatném zdravotním stavu.
Severokorejci uvedli, že Američan onemocněl před rokem botulismem (vážná otrava jedem) a upadl do kómatu, když si vzal prášek na spaní (podrobnosti zde). Že by šlo o botulismus, však později američtí doktoři velmi zpochybnili. „Vše, co víme, je to, co nám řekli. Jde o severokorejskou verzi událostí,“ uvedli podle webu CNN vyjednavači.
Otto WarmbierDvaadvacetiletý student Univerzity ve Virginii byl v Severní Koreji zadržen 2. ledna 2016. Podle tamních úřadů se dopustil „nepřátelského aktu“ vůči vládě. Warmbier v hotelu, kde pobýval, vzal ze zdi propagandistický plakát, který chtěl propašovat do letadla mířícího do Číny. Policie ho však u něj našla. O dva měsíce později dostal trest 15 let těžkých prací (psali jsme zde). Propuštěn byl po 17 měsících. Samy americké úřady svým občanům návštěvy KLDR důrazně nedoporučují. |
Od svého návratu Warmbier nepromluvil, téměř se nehýbá ani nereaguje na verbální komunikaci. Doktoři na čtvrteční tiskové konferenci jeho stav popsali jako „pasivní bdělost“ a uvedli, že student utrpěl závažné poškození mozku. Jak k němu přišel, je ale stále záhadou. Podle deníku The New York Times se nicméně ve zprávě amerických zpravodajců tvrdí, že byl opakovaně bit.
To by ale některé znalce překvapilo. I přes dlouhodobě nepřátelský vztah vůči Spojeným státům a dalším západním zemím se KLDR totiž snaží budit dojem, že dodržuje lidská práva. Režim se navíc snaží vězně využít ve dvou směrech: Jednak k propagandistickému přesvědčování svých občanů o americké špionáži, a jednak jako trumf v rukávu při vyjednávání s Washingtonem. I z tohoto důvodu bylo zacházení s vězni v některých případech o něco lepší. Také lékaři, kteří Warmbiera vyšetřovali v nemocnici v ohijském Cincinnati, nenašli u pacienta žádné viditelné známky toho, že by byl během věznění vystaven fyzickému násilí, alespoň ne v poslední době.
„Zdá se, že je tam obecný postoj nepoužívat fyzické násilí vůči Američanům, ačkoli neváhají použít různé metody psychologické taktiky,“ řekl k tomu Robert R. King, bývalý zaměstnanec amerického ministerstva zahraničí, který se na KLDR specializoval. „V situaci s Warmbierem se pravděpodobně stalo něco, co nezamýšleli,“ dodal.
Američanův otec viní Obamu z nečinnosti
S tím se pojí mnoho otázek: jak se Warmbier dostal do kómatu, proč ho tamní úřady i v takovém stavu stále v zemi zadržovaly a proč se snažily svést kóma na botulismus. S jednou verzí, proč byl držen 17 měsíců v podmínkách nepříliš kvalitní zdravotní péče, čímž se bezpochyby jeho stav ještě zhoršil, přichází deník The Washington Post.
S odvoláním na Michaela Maddena, specialistu na Severní Koreu, list tvrdí, že ať se stalo cokoli, Severokorejci se to zřejmě snažili skrýt. Souhlasí s tím i David Straub, který se účastnil cesty Billa Clintona do KLDR v roce 2009 kvůli vyjednání propuštění jiného amerického vězně. „Pravděpodobně byli vystrašení. Vyšetření mozku jim mohlo ukázat, že je ve vážném stavu,“ myslí si Straub.
Když ale Severokorejci stav amerického studenta přeci jen přiznali, věci se daly do pohybu. Po schůzce v New Yorku se do případu vložil americký ministr zahraničí Rex Tillerson, který po konzultaci s prezidentem Donaldem Trumpem připravil Yunovu cestu do KLDR s úmyslem přivézt Warmbiera zpět do Spojených států.
Yun a zdravotnický tým odjeli do Severní Koreje v pondělí. V KLDR Američané požadovali, aby režim Warmbiera propustil z humanitárních důvodů. A v úterý byl už americký student skutečně volný. Stalo se tak ve stejný den, kdy do země přicestovala bývalá americká basketbalová hvězda Denis Rodman, který se chlubí přátelskými vztahy s korejským vůdcem Kim Čong-unem. Americké ministerstvo zahraničí však popřelo, že by měl Rodman jakýkoli vliv na vyjednávání.
Warmbierův otec Fred označil synův návrat za hořkosladký. „Cítím úlevu, že Otto je zpátky doma v rukou těch, kteří ho milují. A také hněv, že s ním bylo po tak dlouhou dobu tak brutálně zacházeno,“ uvedl. Poděkoval Donaldu Trumpovi za jeho záchranu a postěžoval si, že předchozí prezident Barack Obama v této věci neudělal více.
Rodiče se o synově stavu dozvěděli teprve týden před propuštěním. Otec se se přitom domnívá, že se asi nikdy nedozví skutečné důvody synova propuštění. „Nemyslím si, že někdy dostaneme odpověď. Severní Korea nedělá nic jen z laskavosti svého srdce,“ citoval ho web USA Today.
Severokorejská televize oznamuje zadržení amerického studenta:
22. ledna 2016 |
V rukou Severokorejců zůstávají tři Američané
Američané doufají, že Warmbierův případ poslouží jako vzor pro vyjednání propuštění tří dalších vězňů, které KLDR zadržuje. Patří mezi ně Kim Dong Chul, naturalizovaný Američan, který pracoval v mezinárodní obchodní firmě a byl zatčen v říjnu 2015 za podezření ze špionáže. V pracovním táboře si odpykává desetiletý trest.
Od konce letošního dubna je kvůli podezření ze snahy „svrhnout severokorejský režim“ vězněn i Kim Sang Duk, známý také jako Tony Kim, který učil na vědeckotechnické univerzitě v Pchjongjangu financované zčásti západními zeměmi. Třetí zadržovaný, Kim Hak-song, učil na téže škole a byl zatčen za „nepřátelské činy“ vůči režimu (více zde).
V minulosti se již Američanům podařilo mnoho krajanů z pout totalitní země dostat. Vždy za tím ale stálo značné úsilí, které často zahrnovalo spolupráci významných osobností.
V roce 2009 například vyjednal propuštění novinářek Euny Leeové a Laury Lingové bývalý prezident Bill Clinton. Musel kvůli tomu vyrazit na soukromou cestu do Pchjongjangu, kde absolvoval tříhodinový oběd s tehdejším vůdcem Kim Čong-ilem (více zde).
V roce 2010 propuštění dalšího zadrženého Američana, Aijalona Gomese, domluvil exprezident Jimmy Carter, který byl v úřadu v letech 1977 az 1981 (více o Carterově vyjednávání čtěte zde).
Od roku 1996 držela Severní Korea v zajetí celkem 16 Američanů.
Warmbier dostal v KLDR 15 let těžkých prací ve vězení:
16. března 2016 |
