„Zklamání. Chtěli jsme strašně vyhrát, i kvůli Štěpánovi, prostě nám to nevyšlo,“ štvalo záložníka Martina Filla. „Měli jsme nějaké platonické šance, já obrovskou, měl jsem to prostě trefit. Hrozně mě to mrzí, že zrovna teď to tam nespadlo.“
Konkurenční Mladá Boleslav o poločase ztrácela v Liberci 0:2. Jak se vám s tím vědomím hrálo?
Úplně normálně. Soustředili jsme se na sebe. Říkali jsme si, že rozhodneme třeba v 90. minutě, že musíme být trpěliví. Postupem času jsme do Dukly bušili, bušili, ale gól ne a ne dát.
Bylo to v hlavě?
Ne, v nohách. Měl jsem to líp trefit. Vedli bychom a pak už by to bylo jednodušší.
Konečná pátá příčka, jaká je?
Sezona byla úžasná, ale když to má člověk takhle na talíři, chce to. Nám se to nepovedlo. Ale páté místo je skvělé, tři týmy nahoře jsou o trošku výš, ostatní jsme vyrovnaní. My jsme pátí, to je hrozně hezké.
Co vás o Evropu připravilo?
Nějaké body jsme poztráceli, ale to je normální. O hrozně jsme jich přišli na začátku jara, pak jsme se dokázali dotáhnout, měli jsme šanci Mladou Boleslav přeskočit, bohužel to nepřišlo.
Čím to, že vás trenér Šmejkal takhle probudil? Loni jste hráli o záchranu.
Nechci chválit ani kritizovat trenéra, nemám na to pozici. Ale bylo vidět, jak jsme hráli, že jsme se zvedli.
A pro vás osobně, jaký to byl rok?
Sezona super, ale teď mě mrzí, že jsem to měl na noze. Takováhle šance se musí proměnit. Doufám, že to vypustím co nejdřív z hlavy. Mohlo to být krásné, místo toho jsem obrovsky zklamaný.
Jak budete vzpomínat na Štěpána Vachouška?
Jedině v dobrém. On je obrovská osobnost, legenda teplického fotbalu, má za sebou nádhernou kariéru, moc takových hráčů už v Čechách neběhá. Hrozně si vážím, že jsem vedle něj mohl sedět v kabině a učit se od něj i ve svých třiceti letech. Je obrovský profík, výborný člověk a velký vzor. Myslím, že nám bude chybět. A hlavně si myslím, že ještě sezonu dvě mohl dát podle toho, jak vypadá na hřišti. Pro mě je trošku zklamání, že končí, ale je to jeho rozhodnutí.
