Místo funkcionalistické perly bude v Mariánských Lázních palác Bergman

Mariánské Lázně loni přišly o jednu z architektonických perel. Místo po funkcionalistickém domě Baťa však prázdné nezůstane. Vzniká projekt, který by měl uliční linii důstojně doplnit.

Když před časem vyšlo najevo, že jeden ze skvostů Mariánských Lázní, funkcionalistický obchodní dům Baťa z roku 1932, je v tak špatném stavu, že jej zřejmě bude nutné zbourat, vyvolalo to mezi odborníky i laickou veřejností vášnivou diskuzi.

Zatímco jedni argumentovali tím, že použitá betonová směs už nemá požadovanou únosnost a hrozí zřícení, druzí chtěli dům „léčit“ a dílo dvorního Baťova návrháře Vladimíra Karfíka zachovat pro budoucnost.

Loni v listopadu šel dům nakonec k zemi. Necelý rok poté vzniká návrh, jak prostor po nárožním paláci znovu využít. Pracuje na něm tým vedený pražskou architektkou Karolínou Bergmanovou.

Jaký dům by měl v tomto lukrativním prostoru vyrůst?
Naší vizí je, aby to byl dům pro 21. století. Dům citlivý, navrhovaný pro lidi, kteří ve městě žijí nebo jej navštěvují. Neplánuji tedy vytvořit skanzen 19. století, ani repliku domu, na který si ještě řada lidí vzpomene.

Co vás při práci oslovilo, čím jste se inspirovala?
Pro mě je vždy největší inspirací místo samo, jeho genius loci. Vnímám, jak prostor funguje. Sleduji lidi, pohyb, poslouchám zvuky, pozoruji světlo. Snažím se poznat historii, jaká budova tu stála, jak patřila do kontextu městského centra, co na místě bývalo dřív a jak se vyvíjelo nejbližší okolí. Díky tomuto projektu jsem si lépe uvědomila, že je to právě rozmanitost v hmotě i detailech architektury, která výrazně přispívá k neopakovatelnému kouzlu Mariánských Lázní.

Jak bude dům vypadat?
Dům jsem navrhla při pohledu z Hlavní třídy jako šestipodlažní se zvýrazněným nárožím. V jedné věci má náš projekční tým velké štěstí. Navazujeme na předchozí stavbu architekta Karfíka, který Palác Baťa navrhl před osmdesáti lety pro velmi osvíceného investora. To nás nasměrovalo k současnému výrazu novostavby a nutí nás pokládat si stále nové otázky. Velkou výzvou pro členy týmu je navrhnout budovu, se kterou by mohl být pan Baťa spokojen i dnes. Objekt bude samozřejmě špičkově technologicky vybaven. Říkáme si, že by to měla být stavba ekologicky ohleduplná, přívětivá pro návštěvníky a elegantní pro město.

Už je jasné, k jakému účelu bude novostavba sloužit? Hlavní třída je prakticky výkladní skříní Mariánských Lázní.
Část domu bude využita obchodně, počítáme opět s prodejnou obuvi Baťa. Další část by měla sloužit pro zdravotnická zařízení. V jednom z pater by měly být byty, případně apartmány a měly by zde vzniknout i kanceláře renomované společnosti. Rádi bychom také měli v objektu stylovou kavárnu nebo restauraci. Ale na konkrétní závěry je zatím brzy, vše je teprve v jednání, vše teprve vzniká.

Paláci se stala osudnou přísada do betonu

Funkcionalistický nárožní dům z roku 1932 projektoval pro Mariánské Lázně Baťův dvorní architekt Vladimír Karfík. Ten tehdy vytvořil stavbu podle v té době zcela ojedinělého konceptu. V přízemí byly prodejní prostory, v dalším patře opravna a dílna, v dalším pak sklady a v nejvyšším byty.

Funkcionalistickému skvostu se stal osudným použitý materiál. Na problém se přišlo při opravě prasklin ve sklepě, když se na dělníky část zdiva samovolně vyvalila. Přivolaný statik posléze zjistil takové narušení, že nařídil budovu ihned opustit. Do objektu neměli přístup ani zaměstnanci prodejny, dokonce i zboží zůstalo v regálech.

Problémy způsobila tehdy revoluční přísada do betonu, která dokázala stavbu podstatně zrychlit. Zároveň ale v průběhu času beton postupně ztratil svou pevnost a železná výztuž uvnitř zrezla. „Přirovnal bych to k řídnutí kostí u lidí. O nemoci nevíte a najednou se vám bez zjevné příčiny zlomí ruka nebo noha,“ vysvětlil statik Martin Šafařík.

Poté, co ministerstvo kultury z objektu sejmulo památkovou ochranu a vydalo souhlas s demolicí, začalo loni v listopadu bourání nárožního paláce.