K téhle metě byl blízko už před dvěma lety. Tehdy zažil další skvělou sezonu. V časovkách vítězil od začátku roku. Dařilo se mu Tirrenu, v Baskicku, na závodě Kolem Švýcarska zvítězil v obou časovkách a celkově byl čtvrtý!
O tři týdny později už na Tour de France vyhrál svou první hromadnou etapu, když jel posledních 60 kilometrů v osamoceném úniku, zvítězil i v časovce a všechno směrovalo k jeho čtvrtému triumfu na světových šampionátech za sebou.
Jenže tam Martin narazil na skvěle připraveného Bradleyho Wigginse.
Loni se zase poprvé oblékl do žlutého trikotu na Tour, ale v šesté „štybarovské“ etapě nepříjemně spadl na posledním kilometru a zlomil si klíční kost.
Zranění ovlivnilo jeho přípravu na světový šampionát, kde byl tentokrát od duhového trikotu daleko, dojel až sedmý.
Aby se stal znovu mistrem světa, udělal změnu. Martin drasticky změnil posed. „Měl jsem ruce výš a lokty níž. Myslel jsem, že to bude aerodynamičtější a možná i bylo, ale nefungovalo to,“ přiznal. „Když se necítíte pohodlně je vám aerodynamika k ničemu.“
Stále byl mašinou, která byla schopná táhnout únik desítky kilometrů. Jen si vzpomeňte na 16. etapu letošní Tour, kde za sebou 170 kilometrů vláčel v týmového kolegu Juliena Alaphilippa, než vepředu zůstal sám.
Tony Martin a Julian Alaphilippe v úniku v šestnácté etapě Tour de France.
I on byl později dostižen, ale spolu s Francouzem se pak stejně objevil na podiu – oba získali cenu pro nejbojovnějšího muže etapy – poprvé v historii Tour. „Takhle si představuju perfektní závodní den. S mým přítelem a kamarádem proti celému pelotonu, psal následně na svůj Twitter. Alaphilippe to viděl jinak. „Byla to velká škola, ale hrozně jsem trpěl. Neumíte si představit, jak tvrdé to bylo. Na tenhle den nezapomenu.“
V časovkách to ale nebylo ono.
Vrcholem letošního roku měla být olympiáda v Riu, na ní ale dojel dvanáctý s propastnou ztrátou tří minut a 18 vteřin na vítězného Cancellaru. Takhle to dál nešlo, přišel čas vrátit se k osvědčené pozici.
„Nemůže být tak špatná, když jsem se takhle stal třikrát mistrem světa,“ přesvědčoval se.
Kvůli katarskému horku si doma dokonce zřídil saunu. „Jezdil jsem na válcích ve vytápěné místnosti,“ povídal.
V neděli ještě pomohl svým kamarádům z týmu získat třetí zlato v týmové časovce. „Ale i on byl v cíli úplně mrtvý,“ tvrdil sportovní ředitel Etixxu Tom Steels.
O tři dny později už ho čekal závod, ke kterému vzhlížel.
Když pak seděl za cílem a poléval se studenou vodou, už sám tušil, že by to mohlo vyjít, na trati vedl o víc než půl minuty. A když projel páskou i poslední muž závodu – obhajující Vasil Kiryjenka – začal bujaře slavit.
EUFORIE V CÍLI. Tony Martin získal v časovce na světovém šampionátu v Kataru už počtvrté duhový trikot pro mistra světa. Stal se nejlepším časovkářem historie.
„Byl to profil stavěný pro mě. Jediné, čeho jsem se bál, bylo vedro, ale doma jsem se na něj připravil,“ povídal v cíli. „Důležité bylo, že jsem měl silnou hlavu, věřil jsem si a užíval jsem si to, protože jsem znal časy z mezičasů.“
Se čtyřmi zlaty, stříbrem a dvěma bronzy překonal v historické tabulce Fabiana Cancellaru, kterému chybí právě to jedno stříbro. „Na druhou stranu, Fabian má dvě zlata z olympiád, takže on je pořád jednička,“ říkal v cíli Martin.
„Letos jsem neměl tak dobrý rok, vlastně až do neděle. Je úžasné získat v posledních dvou závodech sezony titul mistra světa a na všechno předtím zapomenout. Jsem pyšný, že příští rok budu zase jezdit v duhovém dresu. Chybělo mi to,“ usmál se v cíli.
V duhovém dresu jezdit bude, ale s jiným týmovým logem. Po pěti letech se totiž Martin stěhuje z belgické sestavy Etixx do ruské Kaťuši.
„Potřeboval jsem nějaký nový impulz, ne horší nebo lepší, prostě něco nového, třeba lidi kolem sebe. Tím nechci říct, že jsem se v Etixxu necítil dobře, to v žádném případě. Ale byl jsem dlouho v komfortní zóně, někdy možná až moc uvolněný. Nový tým na mě znovu vyvine tlak, který potřebuju, abych se dál zlepšoval,“ vysvětloval.
NA TRATI ZA DUHOU. Tony Martin během časovky na světovém šampionátu v Kataru, kde získal už své čtvrté zlato.
NEJLEPŠÍ ČASOVKÁŘ HISTORIE. Tony Martin slaví v jednatřiceti letech čtvrté zlato ze světového šampionátu v časovce.
Než se poprvé ukáže v dresu Kaťuše, ještě ho v neděli čeká hromadný závod za Německo, kde bude k ruce André Greipelovi a Marcelu Kittelovi.
Ale kdo ví, třeba zase vyrazí do úniku a pak?
Stát se může všechno.
Trojnásobný mistr světa tady ještě nebyl...
