Podle šéfa dopravní policie v Lounech Jiřího Krále patří tento úsek k nejnebezpečnějším na nedokončené a po částech dodělávané trase z Prahy do Chomutova.
Dopravní nehody na D7Statistika dopravních nehod řešených policií na silnici I/7 (dnes označovaná jako D7):
|
„Čtyřproudovou silnici řidiči vnímají jako impulz ke zrychlení na 130 kilometrů v hodině i přesto, že tam platí devadesátka. Na konci dvouapůlkilometrového úseku zpomalí na předepsanou šedesátku jen hrstka řidičů,“ popisuje Král.
„Na těchto zúženích vyšetřujeme nejzávažnější dopravní nehody. Výstavba jednotlivých úseků na přeskáčku představuje velké bezpečnostní riziko,“ upozorňuje.
Policisté volají po urychlené dostavbě D7 řadu let. Je přetížená, denně tam projede kolem 20 tisíc aut. Ty nejhorší nehody, při nichž umírají lidé, mají společné faktory - vysokou rychlost, nebezpečné předjíždění, čelní náraz.
Stavbu zkomplikoval neplatný dokument EIA
V paměti mnozí mají i starší nehodu, při níž v mikrobuse v únoru 2008 u Panenského Týnce zemřelo osm dělníků (o tragédii jsme psali zde).
Dostavba trasy D7 není možná, odkládá se nejméně o dva roky kvůli už neplatnému dokumentu EIA, který posuzuje dopady a vliv stavby na životní prostředí (o komplikacích s dokumentací jsme psali zde).
Evropská komise neuznává dokumenty starší 15 let u staveb, které nebyly zahájené. A tento problém vláda řeší jen u deseti silničních staveb, jež označila za prioritu a chce pro ně výjimku.
Silnice D7 na seznamu prioritních staveb není. Nedodržení termínu opatrně připouští i Ředitelství silnic a dálnic.
Zdržení znepokojuje i korejskou firmu
Dění kolem D7 znepokojeně sledují šéfové jihokorejské společnosti Nexen Tire, která v průmyslové zóně Triangle na Žatecku připravuje stavbu závodu na výrobu pneumatik.
Český premiér Bohuslav Sobotka Korejce několikrát ujistil, že s jejich investicí přijde i dostavba klíčové trasy, po níž chtějí vozit až 30 tisíc pneumatik denně (o slavnostním zahájení stavby továrny jsme psali zde).
„Tento slib byl jedním z klíčových faktorů, který výrazně ovlivnil naše rozhodnutí umístit plánovanou výrobní halu právě do průmyslové zóny v ústeckém regionu. Zdržení v řádech let je pro nás jen obtížně představitelné a nepřijatelné,“ uvedl manažer společnosti Nexen Petr Pospíšil.
Místní politici vnímají nezařazení D7 mezi priority, u nichž chce vláda vyjednat uznání starého dokumentu EIA, za špatné.
„Ministerstvo životního prostředí nedokázalo u Evropské komise vyjednat, aby se EIA nemusela opakovat u staveb, které ji obdržely podle starého zákona z roku 1992. Stejná situace není jen u D7, ale na desítkách plánovaných staveb v celé ČR, které ještě neobdržely stavební povolení,“ upozornil lounský poslanec Michal Kučera.
Starosta to vnímá jako podraz
Starosta Loun Radovan Šabata mluví rovnou o podrazu a obrací se přímo na Brusel. „Poslal jsem Evropské komisi dopis, ve kterém vysvětluji, že přepracování celého dokumentu je nesmysl,“ prohlásil.
„Při stavbě obchvatu se již počítalo s budoucím rozšířením na čtyři pruhy, jsou tak dimenzované mostní konstrukce. Doufám, že evropští úředníci mají, na rozdíl od těch našich, hlavu na krku a uznají naše argumenty,“ uvedl starosta.
Momentálně jsou čtyři pruhy jen mezi Prahou a Slaným a mezi Chomutovem a Bitozevsí.
Ředitelství silnic a dálnic plánovalo dokončení celé trasy do roku 2023. O jak dlouho se nakonec zdrží, se neví.
Problém se navíc netýká jen obchvatu Loun, ale také dalšího úseku kolem obce Chlumčany.
„Pokud se bude dělat zcela nový proces EIA, vracíme se na začátek celého územního řízení. Nemusí to trvat čtyři roky, ale kvůli různým námitkám třeba i osm let,“ obává se Šabata.