Do 23. ročníku soutěže Grand Prix architektů organizované Obcí architektů se sice přihlásilo jen 51 prací, což je v porovnání s předchozími ročníky přibližně polovina, vítězem se však stala skvělá ukázka práce architektů.
Renesanční Bílá věž ze 16. století (byla vystavěna v letech 1574 až 1581) je jednou z nejvýznamnějších památek Hradce Králové. Části původní stavby lze vidět i dnes. Za J. B. Santiniho prošla věž barokní úpravou, bohužel koncem 20. století došlo k necitelným zásahům do autentických prvků stavby a k narušení historických materiálů.
Bílá věž se pak potýkala s vážnými problémy, které se staly hlavním impulsem ke kompletní rekonstrukci. Během ní byly restaurátorským způsobem opraveny všechny poškozené části.
Do vyčištěného historického prostoru věže pak architekti vložili současný prvek: kovové schodiště, podesty, výstavní a interaktivní prvky s výukovými programy.
Oprava věže je podle poroty, v jejímž čele stála Eva Jiřičná, unikátním spojením citlivého památkového přístupu k hodnotám stavby a přínosu aktivního využití této dominanty města v současné době.
„Základní koncept našeho řešení vychází z potřeby celkové rekonstrukce stavby a prolínání jednotlivých stavebních celků v čase a prostoru. Bílá věž dostala úplně nový kabát a velké překvapení vás čeká i uvnitř. Návštěvy rozhodně nebudete litovat,“ říká o projektu jeho autor, architekt Jaromír Chmelík.
Po loňském, trochu překvapivém vítězi, kterým se stala chata v Doksech u Máchova jezera (na jednoduchou chatu se podívejte zde), se tak opět výrazně prosadila rekonstrukce historického objektu.
Opět cena pro laserové centrum
V kategorii novostavba dostala cenu budova laserového centra v Dolních Břežanech u Prahy. Objekt navržený týmem českých architektů pod vedením Viktorie Součkové z pobočky pražské architektonické kanceláře Bogle Architects.
„Viděli jsme řadu staveb, které se velmi zabývaly zelenými otázkami a ekonomií úspor energií, což bylo velmi oceňováno. Je zajímavé vidět určitého společného jmenovatele v oblasti upřednostňované estetiky, zejména výběr materiálů,“ uvedla k soutěži předsedkyně mezinárodní poroty Eva Jiřičná.
Budova centra byla zkolaudovaná loni v prosinci. Tvoří ji čtyři samostatné části, v jedné jsou kanceláře, v dalších dvou laboratoře a laserové haly. Poslední je polyfunkční budova s kavárnou, přednáškovým sálem a knihovnou.
Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech pomůže vědcům ve výzkumu kosmu i v boji s rakovinou. Stavba vyšla na 6,8 miliardy korun, většinu zaplatily evropské dotace.
Před pár dny projekt obdržel v Cannes i mezinárodní architektonickou cenu MIPIM za nejlepší průmyslový a logistický projekt, uspěl mezi 2 500 konkurenty.
„Porotci ocenili především to, že velmi komplikovaná stavba má jednoduchý koncept a je dobře čitelná,“ uvedli Bogle Architects. Břežanské laserové centrum bylo slavnostně otevřeno loni v říjnu, v plném provozu by mělo být v roce 2018.
Cenu MIPIM ze staveb v Česku dostala v minulosti budova Main Point Karlin v kategorii kancelářských objektů. V roce 2012 získala prvenství mezi více než stovkou projektů ze 47 zemí světa.
V porotě letošní Grand Prix architektů zasedli předsedkyně Eva Jiřičná (Velká Británie),Vladimír Lažanský (ČR), Lázslo Mikó (Maďarsko), Elena Szolgayová (Slovenská republika) a Petr Franta (ČR).
Spory, které architektuře neprospívají
Obec architektů čelí v poslední době kritice zejména od mladých architektů. Obec podle nich neplní své poslání a upadá prestiž aktivit včetně soutěže a přehlídky Grand Prix architektů.
Grand Prix, jež má být přehlídkou nejlepší aktuální architektury v ČR s možností ukázat ji co nejširšímu publiku, se podle kritiků stává spíše lokální událostí s nepatrným dopadem na laickou veřejnost.
Nová cena komory architektů se nechce vůči Grand Prix vymezovat. Hlavním motivem přehlídky je podle komory prezentace výsledků práce architektů široké veřejnosti, a to nejen z hlediska jejich estetické a technické kvality, ale především v souvislostech jejich vzniku, vztahu k okolí a společenského přínosu. Do této nově zřízené, konkurenční soutěže pořádané Českou komorou architektů, se přihlásilo 476 architektonických děl. Vítěz bude znám v listopadu 2016.
Předseda Obce architektů Miloš Parma se kritice činnosti obce brání tím, že obec funguje jen na základě členských příspěvků, sponzorských darů a grantů. Letos podle něj nedostala soutěž grant ani od Prahy, ani od ministerstva kultury.
Připomíná, že ČKA ročně hospodaří s rozpočtem asi 24 milionů korun, obec má rozpočet v řádech desítek tisíc. Před několika lety vypsaly obec, komora a Národní galerie soutěž společně, po změně ve vedení komory už se oba architektonické subjekty podle Parmy nejsou schopny dohodnout.