„Je to tady ucpané pokaždé, někdy si tu připadám jako na Jižní spojce,“ zlobí se řidič Michal Bláha z Mladé Boleslavi. Netrčí však v koloně na obchvatu Prahy, ale na výjezdu z Mladé Boleslavi na Jičín. Každé odpoledne se tu štosují stovky aut a desítky autobusů mířící po Jičínské ulici ven z města. Změnit to má nová silnice.
Takzvaná přeložka I/16 povede z průmyslové zóny v Kosmonosech přes dálnici D10 místy, kde jsou dnes pole, směrem přes Plazy, kolem Židněvsi a Sukorad. Na současnou silnici I/16 se napojí až před Martinovickým lesem u benzinky ONO.
Tím uleví jak Jičínské ulici v Mladé Boleslavi, tak obcím, které nyní silnice I/16 přímo protíná. Denně tu projedou oběma směry tisíce aut, místní obyvatele zlobí hluk, výfukové zplodiny a mnohdy i nemožnost přejít hlavní silnici.
Záměr se řeší již delší dobu, teď se však podle informací MF DNES začínají dávat přípravy ke stavbě reálně do pohybu. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyčlenilo přes 8 milionů korun na provedení dokumentace pro územní rozhodnutí. „Na tyto přípravné práce již máme potřebné finance,“ potvrzuje mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Obcím, kolem kterých má nová silnice vést, se však nelíbí některé změny, s nimiž ŘSD přišlo. Nejvíce se stavba dotkne Plaz, tedy hned první obce za Mladou Boleslaví, kterou stavba oddělí od její části zvané Valy. V Plazech bude podle nového záměru přeložka zahloubena pod zem a silnice, která nyní spojuje Plazy a Valy, povede přes most.
„S tím nemáme problém, co se nám ale nelíbí, je skutečnost, že podle nejnovějšího návrhu, který nám byl představen nedávno, nebudou moci auta na přeložku najíždět z průmyslové zóny Plazy, o kterou jde hlavně,“ říká starosta Plaz Pavel Nejezchleba.
Právě doprava do průmyslové zóny Plazy přitom výpadovku na Jičín zatěžuje zásadně. Sídlí tam například velké centrum náhradních dílů automobilky Škoda, která odsud distribuuje díly do celého světa.
„Podle nového návrhu se nebude ze zóny na přeložku najíždět přímo, ale k průmyslové zóně má vést ještě úplně jiná silnice souběžná s touto přeložkou,“ říká starosta Nejezchleba. ŘSD plánuje, že kompletně přestaví křižovatku v Kosmonosech, která dnes funguje jako sjezd z dálnice D10.
Do ní by po přestavbě ústila jak nová přeložka, tak zmiňovaná další silnice z průmyslové zóny Plazy, a umožnila by tak její napojení na přeložku i na dálnici. „Tato nová silnice ale není součástí investice, kdo by ji stavěl a kdy, není jasné,“ říká Nejezchleba.
Stavba začne za dva roky
S přestavbou zmíněné křižovatky začne ŘSD jako první. „Nyní je k dispozici schválený záměr projektu odsouhlasený ministerstvem dopravy, stavba nepodléhá zjišťovacímu řízení EIA, je také objednán předběžný archeologický a geologický průzkum. Předpokládané zahájení stavby je v květnu 2018. Náklady dosáhnou 300 milionů korun,“ říká Ledvinová. Přestavbu chce ředitelství zvládnout za dva roky.
Zatímco na této křižovatce bude přeložka začínat, sjezd na stávající silnici I/16 vyroste před lesem v Martinovicích. I tady se počítá s úpravami původního návrhu. Sjezd má mít mnohem větší rozměry, a tedy i zabere větší plochu.
„Byl nám předložen nový návrh, kvůli kterému budeme muset schválit změnu územního plánu,“ vysvětluje Jana Pečová, starostka obce Sukorady, jejíž součástí jsou i Martinovice.
Přeložka silnice I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi má měřit 7 kilometrů a je navržena ve dvou variantách (A a B).
Obec se stavbě obchvatu nebrání. „Pochopitelně každá mince má dvě strany. Především to povede ke snížení automobilové dopravy, která nás opravdu velmi trápí,“ říká Pečová. Na druhou stranu méně aut bude znamenat také méně zákazníků pro zdejší obchody a restaurace.
Samotná výstavba přeložky I/16 má začít za čtyři roky. „Výstavba se plánuje na období od února 2020 do prosince 2022, ovšem vše záleží na tom, jak bude příprava pokračovat,“ upřesňuje Jan Rýdl z ŘSD. Financování by neměl být problém, usnesením vlády totiž záměr patří mezi prioritní investice.
„Celková délka přeložky je zhruba sedm kilometrů a odhadované stavební náklady jsou ve výši 1,2 miliardy korun,“ uvedla Ledvinová.
Původně byla ve hře ještě druhá varianta, ta měla vést přes Řepov, kde by obsloužila skladovací a výrobní haly, a až pak by se stáčela přes Plazy na Jičín. To se však ukázalo jako finančně i ekologicky nereálné řešení.
