Zatímco na pomoci běžencům se v Maďarsku podílejí stovky dobrovolníků, pozornost poutají spíše jiné příběhy - například televizní reportérka nacionalistické stanice N1TV podrážející nohy uprchlíkům nebo policisté, kteří davu uprchlíků házejí jídlo jako zvěři (psali jsme zde).
Nejen tyto události tak podle deníku The New York Times ukazují Maďarsko jako zemi, jejíž vláda odmítá tisíce lidí prchajících před válkou a pronásledováním v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, a to v přímém kontrastu s jejich vřelým přijetím v Rakousku a Německu.
Kvóty počítají i s odmítnutím azylantaEvropská komise v rámci svého projektu povinných kvót pro rozdělení migrantů mezi unijními zeměmi počítá s tím, že přijímací země bude mít možnost konkrétní osobu odmítnout. Vyplývá to z návrhů, které v pondělí v Bruselu na mimořádné schůzce projednají ministři vnitra a spravedlnosti evropské osmadvacítky. Z návrhů také vyplývá, že preferovanou variantou řešení situace těch, kteří v EU neuspějí s žádostí o azyl, je jejich dobrovolný návrat do země původu, byť za přispění evropských peněz. Neúspěšným žadatelům ale musí být zároveň jasné, že pokud neodejdou dobrovolně, budou k opuštění území unie přinuceni. |
„Situace pro migranty a žadatele o azyl v Maďarsku je nehumánní a neudržitelná,“ uvedl ve svém pátečním prohlášení Peter Bouckaert z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
„Maďarská vláda by za pomoci dalších vlád EU a OSN měla zajistit, že dokáže splnit své závazky k ochraně lidí a zacházet s nimi lidsky,“ dodal.
Ke kritice se přidal také rakouský kancléř Werner Faymann. „Orbán jedná nezodpovědně, když tvrdí, že všichni jsou ekonomičtí migranti,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel a argumentoval, že mezi migranty jsou i uprchlíci před válkou, kteří mají právo na azyl. „Nacpat uprchlíky do vlaků v naději, že odjedou někam úplně jinam, probouzí vzpomínky na nejtemnější doby našeho kontinentu,“ dodal v narážce na nacistické vlaky do koncentračních táborů. Maďarsko zareagovalo na jeho prohlášení obratem tím, že si vláda předvolala rakouského velvyslance.
Maďarským politikům se zobrazování jejich země jako kruté a nehumánní samozřejmě nelíbí. Aktuální obraz je podle nich nespravedlivý a škodí všem, kteří svou pomoc běžencům nabízejí dobrovolně, například na budapešťském vlakovém nádraží Keleti (reportáž z nádraží si můžete přečíst zde). Vláda se také brání tím, že její policisté čelící obrovským davům se snaží jednat zdrženlivě.
To však obrazu současného Maďarska přesto příliš nepomáhá, stejně jako projevy premiéra Viktora Orbána, kterého kritici obviňují z populismu, nesmlouvané rétoriky proti migrantům a nezvládnutí chaotické situace s přílivem uprchlíků.
Čelíme rebelii migrantů, stěžuje si Orbán
Orbán na sebe pozornost znovu upoutal v pátek, když prohlásil, že každý, kdo od příštího úterý nelegálně překročí hranici, bude zadržen. Maďarsko podle něj nyní čelí „rebelii“ migrantů, kteří odmítají spolupracovat.
„Obsadili železniční stanice, odmítli dát otisky prstů, nespolupracují a nejsou ochotní jít tam, kde by získali jídlo, vodu, ubytování a lékařskou péči. Vzbouřili se proti maďarskému právnímu řádu,“ řekl Orbán podle britského listu The Telegraph.
Ve svém prohlášení se také zastal maďarských policistů. „Vzhledem k tomu, že čelíme povstání z řad nelegálních migrantů, policie svou práci provádí pozoruhodným způsobem, bez použití síly,“ řekl.
Tvrdší přístup k uprchlíkům v pátek potvrdil i šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, když oznámil, že do příštího týdne Maďarsko dokončí kontroverzní plot na hranicích se Srbskem a začne platit norma, podle něhož poškození této bariéry bude trestným činem, za který bude hrozit vězení.
Orbán nabízí pomoc zemím kolem Sýrie
Orbán by problematiku uprchlíků rád vyřešil jinak, nejlépe mimo hranice Evropy. V sobotním rozhovoru pro německý list Bild navrhl plán poskytnout státům sousedícím se Sýrií pomoc ve výši tří miliard eur (81 miliard korun), aby se tak vyřešila uprchlická krize.
„Máme plán, který předložím vůdcům Evropské unie při naší příští schůzce,“ řekl Orbán s tím, že tento plán počítá s „rozsáhlou finanční pomocí zemím sousedícím se Sýrií“, tedy Turecku, Libanonu a Jordánsku.
Tyto země přijaly skoro čtyři miliony syrských uprchlíků před občanskou válkou. Zprvu uprchlíci zůstávali v těchto zemích, ale v posledních měsících čím dál více běženců vyráží na riskantní cestu do Evropy.
„Pokud bude třeba více peněz, zvětšíme pomoc, dokud přítok uprchlíků nevyschne,“ prohlásil a varoval před nekonečnými rozpočtovými debatami, protože je třeba pomoc rychle poskytnout právě teď. Potřebná suma by se podle Orbána měla vytvořít zvláštním příspěvkem od každého členského státu a omezením jiných výdajů.
„Migranti neprchají z válečné oblasti, ale přicházejí z uprchlických táborů (umístěných v sousedních zemích). Tam byli v bezpečí. Tito lidé tedy neprchají před nebezpečím, tomu už unikli a neměli by se ničeho bát,“ tvrdil Orbán.
Uprchlíci podle něj neprchají do Evropy za bezpečím, ale za lepším životem, než jaký vedli v táboře: „Chtějí německý život, možná švédský. Je ale skutečností, že není základní právo na lepší život, je jen právo na bezpečí a lidskou důstojnost,“ usoudil.
Orbán také vytkl evropským politikům, že si nedokážou představit rozměry uprchlické krize a nebezpečí v podobě podle něj nekonečného toku desítek milionů migrantů z Pákistánu, Bangladéše, Mali, Etiopie a Nigérie, který by prý znamenal prohru a zánik křesťanské Evropy.
Maďarsko, stejně jako zbylí členové Visegrádské čtyřky, v pátek zopakovalo, že odmítá povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků. Ve společném prohlášení vyzvali Evropskou unii, aby pomoc při řešení migrační krize více zaměřila na balkánskou trasu (více čtěte zde). Za letošní rok překročilo maďarské hranice už více než 170 tisíc uprchlíků.
Maďaři čelí kritice například za to, jakým způsobem distribuují v táborech jídlo:
