Tenhle mladík myslí vysoko, i když mu paradoxně nedávno pomohla i opačná lekce. Na Evropských hrách v Baku, kde se sešla velmi slušná konkurence v jeho disciplíně fleret, se v červnu od Alexandera Choupenitche čekala medaile. Jenže on skončil hned v osmifinále.
„Jsem velice rád, že se to stalo tam. Někdo by to mohl vnímat jako neúspěch, já to vnímám jako součást procesu,“ povídá.
Jeho cesta do špičky totiž byla po loňském 5. místu na mistrovství Evropy raketová: „Dřív jsem v seniorech vůbec nezávodil, pak jsem najednou z 80. místa postoupil na páté. Teď jsem na 15. příčce. Vnímám to jako sinusoidu. Ne že by člověk extrémně vystoupil a už ve špičce zůstal: takhle to asi žádný sportovec nikdy nedokázal. Vždycky je to nahoru a dolů.“
Aby zlomil dvacet let olympijského čekání českého šermu, je teď pro Choupenitche klíčová konstantní forma.
„Potřebuju do dubna dobře dopadat na zbylých čtyřech Světových pohárech a dvou Grand Prix,“ popisuje syn operních pěvců, kteří do Brna přišli z Běloruska. „Teď si užívám prázdniny, ale na příští sezonu se těším. Je nás opravdu hodně, co se můžou do Ria dostat, konkurence je obrovská.“
Choupenitch bojuje o dvě žebříčková místa - to z týmového hodnocení se jej netýká. „Budu velice doufat a dělat všechno proto, abych se na olympiádu dostal z žebříčku,“ nezastírá; další možností už je pak jen jednorázový turnaj, z nějž si letenku do Ria zajistí pouze vítěz. Tento turnaj si Choupenitch před Londýnem zkusil jako sedmnáctiletý a poznal, jakou zátěž nervům šermířů umí nachystat: „Bylo to hrozné. Atmosféra byla hodně napjatá, každý se v podstatě bál.“
Jeho možné trumfy? O mladíka se starají šermířské kapacity. V Itálii jej trénuje Paolo Paoletti, který už vypiplal olympijského šampiona. A radami přispívá i jeden z jeho prvních koučů, bývalý sovětský olympijský vítěz Alexander Romankov.
„Podstatné je se soustředit ne na to, co bude za rok, ale na to, co je přede mnou. Vnímat, co je nejblíž,“ popisuje. „Soustředit se na co nejmenší úseky, na každý další zápas a v něm na každý další zásah. Pokud to člověk zvládne, má šanci se na olympiádu probojovat.“
Věří si, že do Ria projde? „Je důležité si věřit, věřit výsledku a tomu, čeho chcete v životě dosáhnout. Ale také do toho jít s pokorou a vnímat, že nejsem sám, kdo se o to pokouší,“ říká. „Snažím se na to dívat v širokém horizontu. Je mi 21 let. Nešermuju jen rok před Riem, ale v horizontu deseti let.“
Pro český šerm by však bylo velmi dobré, kdyby dvacetileté čekání ukončil hned při nejbližší příležitosti – při té brazilské.