Účastníky jsou ve všech případech novostavby či budovy, které prošly komplexní rekonstrukcí a zkolaudovány byly loni nebo v roce 2013.
„V uplynulém dvacetiletí se do soutěže hlásilo každý rok průměrně 10 až 12 staveb. Někdy jsme trnuli, že ji budeme muset zrušit, protože krátce před uplynutím lhůty pro podání přihlášek jsme evidovali třeba jen jednu. Naštěstí se vždy na poslední chvíli přihlásili další,“ říká šéf útvaru hlavního architekta města Ostravy Cyril Vltavský.
Podle něj stoupá kvalita přihlašovaných staveb, ale i prestiž soutěže. A to je hlavní důvod, proč se zvyšuje zájem investorů a projektantů představit odborníkům svá díla.
Letošní ročník je však podle Vltavského výjimečný nejen rekordním počtem přihlášek, ale také pestrostí účelů, kterým budovy slouží.
Odborná porota si včera prohlédla v terénu část soutěžních staveb. Na výběr měla z několika obytných domů: rezidence Nová Karolina, bytových domů v Kotlářově a Podroužkově ulici, domova se zvláštním režimem Barevný svět (Čtyřlístek) i opraveného hotelu Harmony.
Posuzovala také kancelářské objekty: poradenské a prezentační centrum Elements či Školicí středisko a provozní budovu VAE ProSys.
Převažovaly však stavby využívané k podnikání, vzdělávání, výzkumu, zábavě, ale i sportu. Je jisté, že Ostrava se má čím chlubit.
O titul Ostravský dům roku 2014 se ucházejí budovy planetária, Světa techniky, Pavilonu evoluce v zoo, sportovní areál U Cementárny, Národní superpočítačové centrum IT4Innovations, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, areál stejné univerzity v ulici Fr. Šrámka, geologický pavilon VŠB-TU Ostrava a Dělnický dům v Polance.
Je to důkaz, že stavební ruch je opět na vzestupu? Podle Vltavského ne, i když na řadu stavebních prací přispěla v uplynulých letech Evropská unie (například z uznatelných nákladů za Pavilon evoluce uhradí městu 92,5 procenta).
„Mnohem víc se ve městě postavilo rodinných domů, jenže jejich majitelé se do soutěže nehlásí. Asi se mylně domnívají, že nemají naději uspět,“ říká Vltavský.
„Ale nehlásí se ani někteří investoři zajímavých objektů, které by měly velkou šanci. Odmítl třeba vlastník prosklené administrativní budovy na Nové Karolině. Zřejmě proto, že část veřejnosti vnímá negativně tamní obchodní centrum,“ naznačil hlavní architekt krajského města.
Autor a investor vítězného projektu si rozdělí 300 tisíc
Naopak přibývá lidí, pro něž je úspěch v soutěži prestižní záležitostí a vítězstvím se rádi pochlubí.
„Hlásili se nám i místní architekti, jejichž projekty byly sice zajímavé, ale vybudované mimo území Ostravy, takže nesplnili podmínky soutěže. Proto jsme letos upravili její název,“ říká Vltavský.
Odměny pro dvě nejlepší stavby, které vybere odborná porota, budou stejné jako v předešlých letech. Vítěz získá titul a 300 tisíc korun, o které se dělí investor s autorem projektu. Druhá stavba v pořadí získá 150 tisíc korun. Dalším může porota udělit čestná uznání, ale už bez finančních odměn.
O tom, která z novostaveb či přestaveb je nejzdařilejší, si může udělat představu i laická veřejnost. Letos poprvé má navíc šanci zvolit si vlastního vítěze.
„Stále se snažíme soutěž inovovat a letošní novinkou je právě to, že veřejnost může do 24. března hlasovat elektronicky na webu města (zde). Jsem sám zvědavý, zda a jak se bude lišit názor komise a veřejnosti,“ říká Cyril Vltavský.
