Tušil jste výsledek, ještě než zanalyzovali cílovou fotografii?
V tu chvíli jsem měl za to, že vyhrál Francouz a že já budu se Schemppem tak tak. Ale nakonec jsem zjistil, že Němec udělal skoro rozštěp a dostal se na první místo.
Co jste si říkal při odjezdu z poslední střelnice, když kolem byli Svendsen, Björndalen...?
Věděl jsem, že nic nebude zadarmo, navíc jsem měl ještě pár vteřin ztrátu, kterou jsem musel dohánět. Naštěstí se mi to povedlo plynule, ne že bych vyjančil hned za střelnicí a pak mi došlo. Když jsem je docuknul, trošku se taktizovalo, občas se někomu nechtělo hnát, jiný to zase zkoušel. Já jsem bohužel zaváhal, udělal jsem chybu před posledním prudším sjezdem a to mě stálo pár metrů, které se daly využit jinde.
Věřil jste si na vítězství?
Na to jsem úplně nemyslel až do doby, kdy jsem začal spurtovat v cílové rovince a zjistil jsem, že ty kluky sjíždím, že jsem se dostal na jejich úroveň. Přitom jsem na stadion najížděl na páté pozici. Když se mi podařilo je dotáhnout, v tu chvíli mě začalo nejvíc mrzet těch pár ztracených metrů ze sjezdu a měl jsem horší výchozí pozici na stadion.
Ale aspoň bylo štěstí, že jste zvolil krajní stopu, ne? Svendsena jste úplně zavřeli.
Nemohl se dostat dopředu. Moje výhoda byla, že jsem měl před sebou čisto a mohl jsem spurtovat bez ohledu na kohokoliv.
Jak složité je nasázet dvacet přesných střel?
Úplně jednoduché ne a tady v Ruhpoldingu je to ještě o to těžší, že tribuna je těsně za závodníky a ten rachot se nedá úplně nevnímat. Byl jsem na tu střelnici koncentrovaný, i proto jsem tam oproti soupeřům nechal něco navíc, ale bylo to za cenu toho, že jsem trefil všechny terče. Ale když jsem střílel zároveň s Němci, třeba se Simonem Schemppem a kor při poslední položce, kdy on střílel o něco rychleji a mně zbývaly ještě dvě rány, tribuna začala řvát. Jsem rád, že jsem v tomto všechno uhlídal, neztratil hlavu. V tomto se koncentrovat je poměrně náročné.
Špunty do uší by nebyly receptem?
Ty se dají použít, ale když je máte, tak víc vnímáte svůj biorytmus, nebo jak to nazvat, víc vnímáte dech. Špunty jsem používal, zkoušel jsem je, ale ustoupil jsem, nepřišlo mi, že by měly tolik benefitů. Nehledě na to, že tady by stejně nepomohly.
Stoupáte průběžným pořadím Světového poháru a už jste devátý. Kde se to zastaví?
Zastavit se to může na první, že, pak už to dál nejde. A nebo na posledním, tam už to taky dál nejde. Ale je to otázka, můžu jít nahoru, dolů, to je sport.
Jak udržet formu i dál, do Nového Města, do Kontiolahti?
Ještě trošku vyladit, třeba v Ruhpoldingu jsem se necítil úplně ideálně, třeba se začnu cítit ještě líp. Hodně pomáhaly lyže.
