Právě v Klingenthalu se koná 21. listopadu první závod Světového poháru. Tedy disciplíny, v níž byl před dvěma roky Koudelka celkově desátý, poslední sezony mu ale moc nevyšly (49. a 39. místo v konečném pořadí). Matura byl zase desátý v roce 2013, naposledy skončil 26.
Letní úspěchy mohou slibovat leccos, ale... „Do zimy je ještě daleko,“ ví Koudelka.
Jste jako skokané na lyžích rádi, když léto končí?
Matura: Já jsem zimní sportovec, ale se zimou bojuju. Nicméně sníh mám rád a zima k tomu patří.
Koudelka: Pro mě to je podobné. Když je léto, tak se těším, až bude zima, když je zima, tak se těším, až se ohřeju. Ale jsme zimní sport, takže se se sněhem musíme poprat.
Jan Matura Narodil se 29. ledna 1980 v Českém Krumlově. Na počátku kariéry se věnoval severské kombinaci, posléze se přeorientoval na skoky. Nejvíce zazářil v lednu 2013, kdy v japonském Sapporu vyhrál dva závody Světového poháru v řadě. V té samé sezoně dosáhl i nejlepšího celkového umístění v SP - 10. pozice. |
V letních aktivitách se nevyžíváte?
M: Spíš v rámci regenerace třeba na jaře. V létě se na koupání moc nedostaneme. Ale hrajeme tenis, fotbal a jiné sporty.
I spolu?
M: Když máme nějaké soustředění, tak hrajeme spolu volejbal.
Hecujete se hodně?
M: Samozřejmě. Koudy je speciálně takový soutěživý sportovec.
K: Nerad prohrávám v čemkoliv. To o mně všichni ví. Když mi něco nejde, tak začnu nadávat. Mám takovou povahu a už to nezměním.
Není zvláštní jít uprostřed léta na skokanský můstek?
K: Ani ne. Já si skoky v létě docela užívám. Je teplo, na můstku není zima. Když už je velké vedro, tak je to blbé, ale musíme se s tím poprat.
M: Negativní je na tom prakticky akorát to vedro v kombinéze. Jinak je to všechno jednodušší. Nemusíte přemýšlet nad mazáním. Kropí se to vodou, je to pořád stejné, je to na pohodu.
V čem jsou letní závody důležité?
K: Léto je od toho, aby se všechno vyzkoušelo. Když někdo mění techniku, lyže, kombinézu, tak na to je léto ideální. Ale výsledky v létě mohou povzbudit samotného člověka jen psychicky, jinak myslím, že letní závody neznamenají až tak moc.
Ani když Koudelka skončí první a pak druhý, nedají si soupeři potom pozor?
K: Trochu jméno jsem si možná udělal. Ale ještě je měsíc a půl čas. Někdo mohl být v létě čtyřicátý a může vyhrát první čtyři závody. To se nedá předvídat.
M: Když se pohybujete v létě vepředu, musíte mít nějakou výkonnost. Není to zadarmo. Ale spousta kluků něco testuje, nevíte, jak je kdo unavený a podobně.
Roman Koudelka Narodil se 7. července 1989 v Turnově, v roce 2007 se stal juniorským mistrem světa mezi skokany. Největších úspěchů dosáhl v sezoně 2011/2012 - skončil druhý v závodě Světového poháru ve Willingenu, byl pátý na Turné a desátý v SP celkově. |
Jak moc vám pomohlo, že se k týmu vrátil rakouský trenér Richard Schallert, který vás vedl už v letech 2006 až 2009?
K: Já jsem hodně rád. Sednul jsem si s ním, docela hodně jsme si rozuměli, myslím, že jsme na to navázali. Vím, že jsme se vydali dobrým směrem a že forma šla nahoru.
M: Já jsem s ním poprvé trochu bojoval, ale už jsme si to vyříkali. I on uznal, že udělal hodně věcí špatně. Teď s námi komunikuje daleko víc a ten přístup je daleko jiný, než když tady byl předtím. Je to o komunikaci, dáváme to dohromady a myslím, že to funguje.
V čem je jeho kouzlo?
K: Někdy se to stane, že někdo někomu zkrátka sedne. Já měl to štěstí, že to je Richie a že je u nás. Nevím vyloženě, čím to může být. Má trochu odlišnou mentalitu. Není to jenom v něm, ale i ten rakouský systém, nevím, ani se nad tím nesnažím přemýšlet. Jsem rád, že to šlo nahoru.
Změnil se?
K: Lidsky ani ne, ale hodně změnil přístup k tréninkům. Vychází vstříc, když někdo chce udělat něco jiného. Když si někdo věří, že to je tak lepší, tak ho prostě nechá. To si myslím, že dřív nebylo. Lidsky je furt stejný. Je to typ člověka, který je schopný uznat chybu, a to je důležité. Změnil se docela dost po posilovací stránce. Předtím jsme nedělali s činkami skoro nic, vždycky to zakazoval. Teď přišel na první trénink a po měsíci a půl pauzy nám naložil tak, že jsem měsíc nemohl ani chodit, takže to bylo docela drsné.
Pomáhá i psycholožkaRoman Koudelka sbírá úspěchy i díky pomoci psycholožky Zdeňky Sládečkové. „Přes léto jsem u ní byl jen jednou, ale telefonicky jsme v kontaktu prakticky pořád. Patří jí určitě velké poděkování. Dostala mě psychicky na takovou úroveň, o které jsem si myslel, že ani neexistuje. Už v nejhorších dobách mi pomohla a teď potvrzuje zase, že jsme se vydali dobrou cestou.“ Neuvažuje Matura o podobné pomoci? „Ne, už za ty roky vím, co bych měl dělat. Když to člověku nejde, tak je složitější získat sebedůvěru zpátky. Především jde o to mít víru v to, co děláte a že to děláte správně.“ |
Letos vás čeká mistrovství světa ve Falunu, kde získal Jaroslav Sakala tři medaile. Berete to místo jako speciální?
M: Já to možná prožíval víc než Roman, mám to ve vzpomínkách a je na co navazovat. Ale uvidíme. Jsou to skoky na lyžích, plány jsou nějaké a pak to ve finále vypadá jinak.
K: Já si to moc nepamatuju. Ale nechci se upínat jen k mistrovství světa. Pro mě je důležitá celá sezona. Začátek bude důležitý, pak Turné čtyř můstků. Nechci mít celou sezonu špatnou a pak jen vylítnout na mistrovství světa.
M: Těším se i na Světový pohár v Liberci, vždycky strašně rád závodím doma. Mistrovství světa je další velká motivace. Olympijská medaile je samozřejmě cennější, ale každá možnost soutěžit o medaili je velká výzva.
Počítali jste s tím, že bude v kariéře pokračovat 36letý veterán Jakub Janda?
M: Děláme si z něj srandu, protože takhle končí asi pět roků, takže jsme na devadesát procent věděli, že asi neskončí. A tím, jak se blížil konec zimní sezony, tak to bylo jasnější a jasnější.
Prý ho motivuje i 42letý Noriaki Kasai, který měl letos na olympiádě dvě medaile. Je to i pro vás důkaz, že skokané mohou závodit dlouho?
M: V Japonsku to mají postavené trochu jinak. Mají tam jiné zázemí a jinak na ně nahlížejí. Mají to o něco jednodušší, když se jim nedaří. Tady když se nedaří, tak nad člověkem poměrně rychle lámou hůl. V tom je to u nás složitější. Ale dokud to bude nějak vycházet a bude mě to bavit, tak nemáme důvod končit.
