„Nikam se netlačím. Musím být pokorný, dlouho jsem tu nebyl,“ říká pětadvacetiletý útočník nizozemského Zwolle, který je konečně zdravý a ve formě.
Mrzelo by vás, kdyby tentokrát pozvánka nepřišla?
To je fotbalový život, co bych mohl dělat? Prostě bych dál makal a snažil se, aby přišla příště. Svět by se nezbořil.
Věříte, že si alespoň chvíli zahrajete?
Uvidíme. Záleží na trenérovi, jestli mi dá důvěru. Ale jsem fotbalista, hrát chci. Kdybych řekl, že mi stačí být na lavičce, bylo by zbytečné dělat fotbal.
Národní tým už dlouho hledá útočníka číslo jedna. Můžete to být vy?
Útočníků máme dost a je pouze otázkou času, který z nás se rozstřílí. Ale jsme jeden tým, takže pokud budou dávat góly záložníci nebo obránci a budeme vyhrávat, budeme spokojení všichni.
V nominaci jsou také Matěj Vydra, David Lafata a Josef Šural, což jsou typově odlišní útočníci. Může to být vaše výhoda?
Třeba Lafi prokázal s Holandskem, že se může rvát na hrotu sám. Podržel spoustu balonů, pomohl týmu. Nehraje nijak zásadní roli, jestli je útočník velký nebo malý, rychlý nebo pomalý.
