Že někdy z toho špatného vzejde i něco dobrého, vám připomene Strange Climber. V této arkádě viděné z pohledu vlastních očí máte za úkol vyšplhat na obrovskou surrealistickou konstrukci. To je vše. Že to není ale ani zdaleka tak jednoduché, si uvědomíte vzápětí. Nečekejte akci, ani nějaký hlubší smysl, ale především pocuchané nervy, když šlápnete vedle.
Podle autorů Strange Climber hra vznikla jako chyba v jiné hře, kdy se barevná plocha zkroutila do podivných tvarů a vytvořila cosi, co vypadá jako hranatá představa snového malíře. Stačilo přidat nějakou tu oblohu, sem tam přibarvit a vložit hudbu a hra byla na světě. Špatné se v dobré obrátilo.
Hra postrádá jakýkoliv vyšší smysl nebo děj. Jediné, co můžete udělat, je vydat se na průzkum oné stavby a začít plánovat cestu na její vrchol. Co vás tam čeká, je záhada. Stavba je velice komplexní a ne všechny zdánlivé cesty a plošiny někam dál vedou, takže se můžete dostat na mrtvý bod a celá vaše práce je zbytečná. Je třeba zkoumat možnosti a opatrně plánovat. Výšlap to rozhodně není jednoduchý.
Kromě pohybu můžete i běhat, což vám dovolí doskočit dál. Pravdou ale je, že i při skoku z místa je možné dosáhnout závratných výšek. Je ale třeba našlapovat opatrně. Některé plošiny jsou natolik úzké, že při neopatrném pohybu nebo skoku vedle spadnete o několik pater dolů, nebo nedej bože úplně na dno. Hráči, kteří nemají v lásce skákací puzzly v jiných hrách, by se měli Strange Climber zdaleka vyhnout.
Této hře můžete vytknout spoustu věcí, ale je třeba si uvědomit, že nejde o titul, který by vyprávěl nějaký příběh, nebo se snažil vás zabavit na delší dobu. Osobně jsem po několika pokusech výšlap na konstrukci vzdal, protože jsem spadnul z několika desítek metrů dolů a na další jsem už neměl nervy. Pokud ale nemáte zrovna nic lepšího na práci, můžete si zkusit, jak jste na tom dobře s přesností vašeho skoku vy.