Kajínek napsal paměti a ve vězení získal nový řidičák

Nejslavnější český vězeň Jiří Kajínek vydává svou první knihu "Můj život bez mříží". Křtít se bude ve středu. Vzpomíná, že měl hezké dětství a vypráví historky, v jakých neobvyklých skrýších měli lidé šperky, když si pro ně šel jako lupič. Knihu s ním sepsali lidé z nakladatelství Fragment při návštěvách ve vězení.

Jiří Kajínek na přelomu 70. a 80 let. V mládí chtěl být dnes známý vězeň kovbojem.

Dokonce v knize čtenářům uštědřuje rady, kam nainstalovat v bytě trezor, aby ho lupič bez dobrého tipu nenašel. Nejlepší je prý mít trezor pod podlahou garáže a v něm opravdové cennosti, a pak ještě jeden prázdný v bytě jako "návnadu". "Prvopočátek toho, proč jsem začal krást, byl v mé zvědavosti. Chtěl jsem vědět, jak fungují planžety, o kterých jsem slyšel už ve čtrnácti letech," vypráví Kajínek.

Jiří Kajínek

Narodil se 11. ledna 1961. byl odsouzen na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu podnikatele a jeho bodyguarda na kraji Plzně. Vyrůstal v Prachovicích a Třemošnici ve východních Čechách.  V roce 2014 už bude za mřížemi s malou přestávkou, kdy utekl, dvacet let. Na motivy jeho osudů už vznikl filmový thriller Kajínek.

Jiří Kajínek nikdy nepopíral, že se vykrádáním bytů "živil", pořád popírá vraždy, za které si odpykává doživotní trest. Nedávno ho tam byla navštívit ministryně spravedlnosti Helena Válková (více zde).

V knize je i fotopříloha s unikátní fotkou dlouhovlasého Kajínka coby rockera zhruba z roku 1981. Kniha vznikla tak, že spoluautoři (jako hlavní autor je na přebalu uveden Kajínek sám) Jan Eisler a Romana Homonická navštívili Kajínka v roce 2013 ve vězení celkem třináctkrát a pořídili zhruba padesát hodin zvukového záznamu. Oba spoluautoři jsou manažery nakladatelství.

Jako malý se chtěl Kajínek stát kovbojem, říká v propagačním rozhovoru ke knize. "Jenže kovbojové u nás neexistovali. Tak jsem se vlastně nemohl nechat zaměstnat," líčí Kajínek. Dlužno dodat, že v jistém smyslu se mu jeho přání stát se kovbojem splnilo.

Součástí knihy je delší interview, v němž uvězněný vrah odpovídá i na otázku, zda je optimista? Kajínek stále kupodivu je. "Díky tomu tady přežívám," vypráví vězeň. Výčitky svědomí žádné nemá.

Nejslavnější vězeň je obdivuhodně renesanční člověk. V příloze knihy je jeho návod na posilování včetně popisu konkrétních cviků, jako "Izolovaný bicepsový zdvih jednoruč", a dokonce i kuchařka, protože Kajínek rád vařil. Čtenář si může uvařit "Uzená kuřecí stehna á la Mírov".

Ukázka z knihy

Lednička... to je hodně zajímavé místo. Jednou jsem skutečně našel balík bankovek zatavených v igelitu a pak zamražených do špenátu. Originál balení v papírové krabici, ze které se vytáhla kostka mraženého špenátu. Ten jsem jednou ranou rozlomil a uvnitř byly peníze. (To mě samozřejmě nenapadlo, na to už jsem měl tip). Zajímavý je taky motorový prostor za lednicí. Do něj si dávali lidi peněženky.

Kajínkovy paměti vydává nakladatelství Fragment. Křtít se bude ve středu 2. dubna v Paláci Luxor na Václavském náměstí v půl páté odpoledne. Mezi kmotry bude i František Ringo Čech, který patří mezi příznivce Jiřího Kajínka.

Ač ve vězení, má nový řidičák

První přípravy knihy začaly v lednu 2013. Když vydavatelé Kajínka oslovili, nejdřív jim vzkázal, že ho sice mohou navštívit, ale nejprve si sami musejí zařídit povolení k mimořádné návštěvě. Jinými slovy, Kajínek dostal na přípravu knihy mimořádný čas, takže se mu o to nekrátily návštěvy příbuzných. Jinak ho moc přemlouvat nemuseli. "Překvapivě řekl, že o knize uvažoval," říká spoluautor knihy a spolumajitel Fragmentu Jan Eisler.

Autoři z Fragmentu se spojili i s Kajínkovou sestrou, která je vybavila fotkami z rodinného archivu. Naposledy navštívil už s hotovou knihou Eisler Kajínka minulou neděli. "Vznikne i audiokniha a Kajínek ji sám načetl," uvedl Eisler. Náklad prvního vydání je 12 tisíc kusů, takže nakladatelství věří, že půjde o bestseller.

Ten zároveň prozradil, že Kajínek si ve vězení nechal v roce 2010 prodloužit řidičák, protože pořád věří, že půjde ven a že ho na svobodě využije. Oficiálně ale může požádat o propuštění až v roce 2022.

Kajínek v roce 2010 exkluzivně odpovídal na otázky iDNES.cz v karvinské věznici:

31. srpna 2010

Kajínkovy citáty

Jak je těžké být zlodějem
"Lidi si často myslí, že být zloděj je sranda. Ale ona je to často velká dřina. Musíte ty peníze a cennosti taky najít. Dostával jsem dost podrobné informace kde co najít, ale to samo o sobě ještě nestačí."

O své lupičské milosrdnosti:
"Na dveřích byly třeba i tři zámky. Všechny jsem je planžetou opatrně otevřel a pak jeden z nich úmyslně mechanicky poškodil, aby se pojišťovna nemohla vymlouvat, že to byl třeba někdo z příbuzenstva."

Jak nechtěl zneklidňovat rodiče:
"V Praze už jsem měl BMW, ale k rodičům jsem jezdil trabantem. Do Prachovic nebo Třemošnice jsem v bavoráku přijet nemohl. To by mě snad hned zastřelili."

O lásce:
"Na zdi se malovala srdíčka. Na naší škole bylo také jedno takové a v něm VB + JK. Že by Veřejná bezpečnost plus Jiří Kajínek už tenkrát? Ne, ne, VB bylo Věra Burešová."

O spravedlnosti:
"Za svůj život jsem byl čtyřikrát odsouzený. Dvakrát za to, co jsem opravdu udělal. Napočtvrté mě odsoudili za něco,  co jsem vůbec neudělal a ještě k tomu na doživotí. To je život, co říkáte?"

O vězení:
"Ve všech vězeních za mnou chodila spousta zaměstnanců a chtěli ode mě podpis s věnováním. Jestli prý bych jim podepsal pohled, fotografii, knížku, …že to je pro někoho, kdo mi fandí.

O otevírání zámků:

"Pověstnou planžetu jsem nevymyslel já, jak se o mně mylně tvrdí."

Jak se orientovat v bytě:

"Když přijdu do bytu 3 + 1, musím prohledat čtyři místnosti."