Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008 po sporech kolem jejího ultramoderního designu a ceny 835 milionů dolarů (16,7 miliard korun). Od té doby se díky bezplatnému přístupu veřejnosti na její svažitou střechu stala Opera oblíbenou atrakcí, která nabízí panoramatický výhled na okolní kopce a fjord.
V současnosti se toto panorama rychle mění. Na jedné straně se rýsuje řada zářících mrakodrapů, známých jako Barcode (Čárový kód). Otočíte-li se o 90 stupňů, spatříte stavební dělníky, kteří pracují na výškových obytných budovách a nahrazují staré silnice podzemními tunely.
Prohlédněte si nové Oslo |
"Před pár lety jsme měli město s nízkými domy a věžemi několika kostelů," říká architekt Geir Haaversen, který stojí za projektem Barcode. " Ale musíme si zvykat na změnu, protože v Oslu nyní žije a pracuje mnohem víc lidí. Stromy jsou tady posvátné, Norové milují výlety do krajiny, a tak jedinou možností je hustší osídlení a stavění do výšky," dodává.
Růst populace v metropoli přesahuje v posledních letech dvě procenta ročně a počet obyvatel podle očekávání stoupne z 624 tisíc v roce 2013 na 832 tisíc v letech 2040 - 2050, uvádí norský statistický úřad. Tato skutečnost je částečně důsledkem zvyšující se porodnosti a prodlužování života občanů. Důvodem je však také rekordní imigrace.
Norsko od konce 60. let, kdy ho objevy ropy v Severním moři posunuly mezi nejbohatší země světa, přitahuje nekončící proud přistěhovalců. V současnosti největší skupinu nových imigrantů tvoří podle BBC Poláci a Litevci. Sílí také přistěhovalectví ze zemí jižní Evropy zápolících s ekonomickou krizí.
Nový bytový výškový dům Niels ve čtvrti Tjuvholmen, která vyrostla v místě starého průmyslového mola.
"Vydělávám tady třikrát víc než doma, a to ještě nepočítám spropitné," říká třiadvacetiletý Portugalec Vasco Raposo, který se do města přistěhoval v říjnu 2012 a vede tady bar. "Společnost je tu nastavená tak, že nikdo není ve skutečnosti chudý, ať už dělá jakoukoli práci," dodává.
Norsko stojí podle institutu Legatum již pět let v čele žebříčku bohatství a blahobytu, který zahrnuje 110 států.
S 10 tisíci novými byty plánovanými pro norskou metropoli v příštích 15 letech není divu, že mnoho imigrantů, kteří se stěhují na sever, jsou stavbaři a architekti. Norsko se nedávno v hlasování stalo nejlepším místem na světě pro mladé architekty, kteří hledají práci.
Odnikud není přestavba Osla vidět zřetelněji než z vrcholu budovy nové norské Opery. Tato stavba z blyštivého mramoru a skla byla otevřena v roce 2008.
Šest minut jízdy tramvají od Opery stojí nejluxusnější nové předměstí Osla Tjuvholmen neboli Ostrov zlodějů. Na tomto místě se v 18. století popravovali lupiči, ale před pár lety se sem nastěhovali soukromí developeři.
V roce 2012 sem bylo přemístěno muzeum moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano, který je rovněž autorem slavného Pompidouova centra a londýnského mrakodrapu Shard (více o mrakodrapu zde).
Naproti se tyčí první pětihvězdičkový hotel postavený v Oslu za více než 100 let, který vlastní jeden z nejbohatších Norů, miliardář Petter Stordalen. "Jsme součástí měnící se tváře Osla," prohlašuje v hotelové lobby zaplněné sametovými pohovkami a zahraničním uměním. "Toto město už nejsou jen ryby a ropa. Stáváme se architektonickou supervelmocí a cílem cest za kulturou a obchodem. Kdo byl v Oslu naposledy před deseti lety, bude při návratu v šoku," dodává.
Tjuvholmen - nová čtvrť v Oslu
Rychlý rozvoj města ovšem na některých místech vyvolal silnou kritiku. V průzkumu veřejného mínění deníku Aftenposten se 71 procent respondentů vyjádřilo proti projektu mrakodrapů Barcode.
"Máme tady všechny tyto výškové budovy, které vyčnívají a jsou možná věhlasné, ale plánovači moc nemyslí na to, aby město zlepšili pro typické obyvatele," říká Lars Röde, historik architektury a bývalý ředitel Muzea města Osla. Podle něj hrozí, že město ztratí svou severskou identitu. "Dalo by se říct, že jsme měli víc peněz než rozumu, a skončilo to tak, že jsme zničili obraz města, na který jsme zvyklí a který se nám líbí," dodal.
Pro jiné diskuse kolem měnícího se obrazu Osla souvisí s širší politickou debatou o národnostně stále pestřejší populaci Norska. Dva roky poté, co Anders Behring Breivik zabil 77 lidí v centru Osla a na nedalekém ostrově Utöya, protiimigrační strana, kterou kdysi podporoval, vstoupila do vlády jako součást kolice vedené novou konzervativní premiérkou Ernou Solbergovou.
Letecký pohled na Oslo. V popředí je budova muzea moderního umění Astrup Fearnley Museet. Budovu ve tvaru lodní plachty vytvořil italský architekt Renzo Piano.
"Ve východním Oslu žijí imigranti a obyvatelstvo bílé pleti tam tvoří menšinu," vysvětluje jeden z norských taxikářů. "Elegantní budovy jsou v bohatých čtvrtích. Jsou symbolem rostoucí propasti mezi bohatými a chudými a nedostatečné asimilace. Obávám se, že bychom mohli být v budoucnu svědky nepokojů, které zažil Stockholm či Paříž," dodává.
Geir Haaverson však tvrdí, že cílem plánovačů a architektů je vytvořit jednotnější město. Jeho firma vyhrála šest soutěží na návrh nových projektů za sebou, včetně několika na východě Osla. Haaverson se soustřeďuje na vytváření "společenských prostor" jako náměstí a hřišť, kde se mohou prolínat různé národnosti a jejichž zelené plochy ztělesňují norskou lásku k přírodě.
"Oslo může využít tohoto růstu ku svému prospěchu, či naopak. Je to příležitost. Jsem přesvědčen, že začínáme dostávat Oslo na přední stránky z dobrých důvodů," konstatuje.
