Bouře hněvu vzplála poté, co ministerstvo spravedlnosti před nedávnem zamítlo žádost o registraci téměř dvěma stovkám náboženských organizací. Mezi nimi i těm islámským, byť nejsou jedinými. Nicméně nejvyšší představitel Islámské komunity v Angole (COIA) David Ja tvrdí, že muslimové se cítí perzekuováni.
Úřady podle něj zavřely desítky mešit napříč celou zemí a některé dokonce srovnaly se zemí. A to přesto, že jeho náboženská organizace prý podmínky pro registraci splňuje. Jedním ze státních požadavků je nejméně 100 tisíc dospělých členů a zastoupení ve dvou třetinách angolského území.
Angola po svých portugalských kolonizátorech mimo jiné zdědila i náboženství a většina z 18 milionů Angolanů dodnes vyznává katolickou víru. V africkém státě ovšem žije i zhruba 900 tisíc muslimů, kteří do země přišli vesměs v 90. letech minulého století s vlnou imigrantů z dalších západoafrických zemí.
Jedni hledali lépe placenou práci v diamantových dolech, další utekli před politickým pronásledováním v rodných zemích. Angola se jim poté, co tehdejší prezident José Eduardo dos Santos a jeho vláda upustila od doktríny marxismu, jevila jako přívětivá země.
Ruiny jedné z mešit na předměstí angolské metropole Luandy, kterou podle místních muslimů nechaly zbořit úřady (1. listopadu 2013)
Teď tvrdí, že se cítí pronásledováni. David Ja argumentuje tím, že jeho organizace má požadovaný dostatek členů a pokrývá i dostatečně angolské území. "Je to cesta, jak zakázat náboženství, které podle vlády ohrožuje angolskou kulturu," míní.
Ministr zahraničí Georges Chikoti cokoliv takového popírá. Došlo podle něj k nedorozumění. "Musimové nejsou perzekuováni. Neexistuje vládní politika, která by nařizovala pronásledovat jedinou církev nebo náboženství. Tak to interpretují islámské komunity v Angole," prohlásil na páteční tiskové konferenci.
Dodal, že žádná z islámských organizací nesplnila požadavky pro uznání coby legální náboženské organizace. "Je tady osm islámských organizací a všechny si zažádaly o registraci. Žádná z nich ale nesplnila právní požadavky, takže nemohou praktikovat svou víru, pokud tak zpětně neučiní," dodal.
Prohlásil také, že Angola se stala cílem mnoha ilegálních imigrantů, z nichž mnozí jsou právě muslimové, kteří si zažádali o povolení postavit obchody a pak na jejich místech nelegálně postavili mešity. "Ani jedna z těchto mešit nebyla postavena v souladu s právem," tvrdí.
Expert na Angolu Alex Vines z londýnského think-tanku Chatham House upozornil, že vláda s problémem naložila neobratně a titulky v médiích, které hovořily doslova o zákazu islámu, by mohly vyvolat zlobu radikálních islamistických skupin.
"A nemusí to radikalizovat jenom muslimské komunity v Angole, může to zemi učinit cílem pro džihádisty," podotkl s tím, že problém by mohl poškodit také komerční vztahy Angoly s muslimskými státy, s nimiž obchoduje, jako je například Turecko, Indonésie či země Perského zálivu.
