K mezinárodní orbitální stanici ISS v noci na dnešek odstartovala v lodi Sojuz TMA-10M nová posádka ve složení Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij (oba Rusko) a Michael Hopkins (USA). O několik hodin později už se spojila se stanicí a nováčkům začala práce.
Posádka lodi Sojuz TMA-10M. Zleva Američan Michael Hopkins, pak ruští členové posádky v pořadí Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij.
Tedy nováčkům v uvozovkách. Kotov je zkušený kosmonaut, vydal se totiž do kosmu už potřetí. Vystudoval vojenskou lékařskou akademii, pak ho zlákala pilotáž stíhaček a nakonec přešel ke kosmonautům, mezi nimiž dnes patří mezi nejzkušenější. V kosmu při dosavadních pobytech prožil celkem 359 dnů. Pokud jeho nynější práce a pobyt na oběžné dráze proběhnou bez problémů, které by si vyžádaly předčasný návrat, měl by si připsat dalších 168 dnů.
Oba jeho kolegové sice do kosmu letí poprvé, ale rozhodně nejsou nezajímaví. Letecký inženýr Michael Hopkins se do kosmického týmu NASA dostal v roce 2009, základní výcvik dokončil v roce 2011. Jeho cesta do kosmu byla tedy velice rychlá. Biochemik Sergej Rjazanskij byl v roce 2009 velitelem skupiny výzkumníků při izolačním experimentu v programu Mars 500 a v jakémsi zkušebním předkole před hlavní částí experimentu prožil se svými kolegy v uzavřené maketě meziplanetární lodi 105 dnů.
Nová trojice zamířila k mezinárodní stanici ve zrychleném režimu, takže se k cíli přiblížila a připojila po pouze šestihodinovém letu. Nemusela proto trávit při v nepříliš prostorné a nepohodlné lodi dva dny, jako tomu bývalo dříve.
Zrychlení cesty má však i nevýhodu. Kosmonauti totiž musí po celou dobu sedět v anatomických nepohodlných křeslech v těsné pilotní návratové kabině, aniž by měli možnost protáhnout se v samostatném orbitálním úseku lodi. Navíc kdo by měl větší zdravotní potíže se vstupem do beztíže, což se zejména nováčkům stává, musel by je překonat silou vůle bez možnosti odpočinku, jaký nabízelo dvoudenní schéma letu ke stanici.
Záběry ze soukromé "tiskové konference" s rodinami již z paluby mezinárodní stanice však ukázaly, že Rjazanskij i Hopkins se s mikrogravitací velice zdárně vypořádali. Hýřili žertováním, stejně jako jejich velitel a kolegové ze základní posádky. Trému měli prokazatelně spíše rodinní příslušníci v konferenční místnosti na Bajkonuru.
Olympijská pochodeň
Nová posádka tedy doplnila současnou základní trojici na ISS – Jurčichina (Rusko), Parmitana (Itálie) a Nybergovou (USA). Jde v zásadě o již zcela běžné střídání a doplňování posádky, jaké se na ISS odehrává v průměru každých 165 až 168 dnů. Na prožívání prvních neobvyklých zážitků z oběžné dráhy nebude mít nová trojice ovšem skoro žádný čas.
Vizualizace přibližování soukromé lodi Cygnus k ISS
Již v sobotu se totiž očekává odložené připojení soukromé nákladní lodě Cygnus (více jsme o jejím letu psali zde). Ke stanici je navíc stále připojen také další kosmický náklaďák, evropská loď ATV, kterou je nutno naplnit odpadem a připravit k odpojení od stanice, kdy se z kosmického zásobovacího náklaďáku stane popelářský kosmický vůz a shoří v horních vrstvách atmosféry.
Nynější posádka se má vrátit na Zemi 11. listopadu. Místo nich k nové sestavě Kotov, Hopkins a Rjazanskij přiletí na stanici v Sojuzu TMA-11M ostřílení kosmičtí veterání Tjurin (Rusko), Mastrachio (USA) a Wakata (Japonsko). Ale tentokrát bude střídání posádky probíhat poněkud odlišně. Nová rusko-americko-japonská trojice totiž přiletí už pět dní před odletem Jurčichinovy posádky, takže během následujících dnů bude na stanici devítičlenná posádka.
K této změně došlo proto, aby Jurčichin a jeho kolegové mohli na Zemi dopravit zpátky olympijskou pochodeň, která si během svého pozemského putování do místa konání her v Soči "odskočí" i na oběžnou dráhu. Dvojice Rjazanskij a Kotov ji dne 9. listopadu dokonce vynese během svého pracovního výstupu do volného kosmu.
Zajímavostí jistě také je, že z listopadové nové posádky se posléze japonský kosmonaut Wakata v březnu 2014 stane prvním japonským velitelem celé stanice ISS.
Nabitý program
V listopadu, dva týdny po odletu Jurčichinovy posádky v Sojuzu TMA-09 zpátky na Zemi, si připomeneme již 15. výročí od okamžiku, kdy 20. 11. 1998 byla startem rakety Proton se základním ruským modulem Zarja zahájena stavba orbitální stanice ISS. O dva týdny později tehdy vzlétl na oběžnou dráhu v raketoplánu americký spojovací modul Unity.
Na 25. listopadu je naplánován rutinní zásobovací let ruského Progressu. Na stanici dopraví zásoby a prověří nový hardware pro automatické setkání a spojení. V prosinci by měla k ISS vzlétnout další nepilotovaná soukromá nákladní loď Cygnus. Ale zde záleží na tom, jak dopadne sobotní pokus o nové spojení tohoto soukromého náklaďáku se stanicí. Ostatně bez jakékoli nadsázky, na úspěchu hodně závisí celkový pohled na budoucnost účasti soukromého sektoru na činnosti orbitální stanice ISS.
Před startem Sojuzu TMA-10M řekl Michael Hopkins, že na programu svého pobytu v kosmu mají více než 200 experimentů, a kromě toho se samozřejmě budou věnovat pravidelné běžné údržbě stanice a zajištění jejího provozu, ale také osobním aktivitám, které jsou nezbytné pro zvládnutí pobytu v extrémních podmínkách mikrogravitace.
