Bundestag po tlaku vlivné židovské komunity, kterou podpořila několikamilionová komunita muslimů žijících v Německu, jasnou většinou 434 hlasů proti 100 přijal zákon, který v Německu plně legalizuje obřízku chlapců z náboženských důvodů.
Přijetí zákona si vyžádal květnový verdikt soudu v Kolíně nad Rýnem, který náboženskou obřízku malého chlapce označil za "ublížení na zdraví". Chlapec měl totiž po zákroku vážné zdravotní komplikace. V září proti verdiktu, který byl označen za precedenční zákaz obřízky u dětí, protestovali společně v Berlíně tisíce židů i muslimů.
Přestože se spolková vláda od rozsudku kolínského soudu distancovala, po zmíněných bouřlivých protestech se rozhodla vládní koalice Angely Merkelové přijmout zákon, který by náboženské obřezávání legalizoval.
Polovina Němců by náboženskou obřízku zakázala
Popularitu u německých voličů si tím ale vláda nezvýšila, polovina Němců náboženskou obřízku jednoznačně odmítá a žádá její úplný zákaz. Mnozí Němci ji dokonce považují za podobně barbarský akt, jako ženskou obřízku, která se praktikuje především v afrických zemích.
Někteří poslanci proto chtěli prosadit, aby se obřízka legálně prováděla až po 14. roku a se souhlasem dítěte. To však náboženské autority zmíněných komunit, kde se obřízka praktikuje, odmítly. "Provést obřízku osmý den života, jak hlásí naše náboženství, je nejméně bolestivé. Chtít na tomto zákoně něco změnit je jako chtít změnit naše náboženství a to je nepřijatelné," vysvětloval německým poslancům například Yona Metzger, který je nejvyšší duchovní autoritou aškenázských židů, a kvůli zákonu přijel do Berlína z Izraele. I u muslimů se obřízka obvykle provádí už v dětském věku.
Podle nového zákona je tedy náboženská obřízka v Německu zlegalizována a není omezena věkem. Jedinou podmínkou je, aby byla prováděna podle lékařských standardů. Musí být brán v úvahu však také zdravotní stav dítěte, bude zakázána například u hemofiliků.
