Socha města, jak Žlebek o svém modelu barokní Olomouce mluví, na první pohled vyrazí dech. Na délku měří 7,5 metru, na šířku má šest a půl. Najdete na něm i zhruba patnáct dávno zbořených staveb či například původní podobu dómu svatého Václava.
"Model je vztažený k roku 1758. Kromě samotné práce je za tím i řada konzultací s odborníky. U některých neexistujících kostelů se totiž zachovalo třeba jen jedno zobrazení," vysvětluje Žlebek.
"To se týká například kostela na Blažejském náměstí, kde jsme měli jen perokresbu a půdorys. Musel jsem ho trochu domyslet. Proto tomu říkám spíše socha či portrét Olomouce. Jde hlavně o vystižení jeho celkového charakteru města," dodává.
Stavba "druhé Olomouce" mu zabrala dva roky. Věnoval se jí každý den včetně Silvestrů a Štědrých dnů a mimo jiné používal i speciální silikon, který se používá ve filmovém Hollywoodu na tvorbu masek. S prací skončil před dvěma týdny.
"Jelikož jsem to měl stihnout, byla každá hodina dobrá. Je to největší dílo, na kterém jsem v životě pracoval. Byly to takové soukromé galeje, které jsem si sám naordinoval," líčí šestašedesátiletý olomoucký sochař.
Sochař už dříve model města udělal, komunisté ho ale zakázali
Od října 2010 se tak jeho život začal točit kolem sádry. Každý týden jí do ateliéru přivezl čtyři pytle, celkem kolem pěti tun. "Celé auto a domácnost mám od sádry," směje se Žlebek.
Odlitá OlomoucDélka modelu barokní Olomouce je sedm a půl metru, na šířku má šest a půl metru. Prozatím stál zhruba pět milionů korun, dalších deset bude stát jeho odlití z bronzu a umístění v areálu Korunní pevnůstky. Model je složený z více než osmi desítek dílů, měřítko je 1:250. Na reliéf budou potřeba zhruba dvě tuny bronzu. |
Připomíná, že před desítkami let už na "jedné Olomouci" pracoval. V roce 1976 ve třiceti letech vytvořil ze dřeva zmenšeninu jejího historického jádra pro výstavu památkové péče. "Komunisté to ale zakázali vystavit, protože tam byly kostely. Od té doby ten model nikdo neviděl, udělal jsem nad ním už kříž," přemítá sochař.
Takový osud však jeho nynější dílo nečeká. Sádrové město bude součástí nové expozice na Korunní pevnůstce. "Zhruba do měsíce ji otevřeme v naší prachárně. Nyní hledáme finanční zdroje na to, abychom celý model mohli nechat odlít z bronzu. Předpokládám, že by se to mohlo podařit do roka," přibližuje ředitelka občanského sdružení Muzeum olomoucké pevnosti Markéta Záleská.
Prohlédněte si obří model |
Žlebek však má za to, že rok slévárně stačit nebude. "Dávám tomu tak dva roky. Budou potřeba zhruba dvě tuny bronzu, i tak to bude jen skořepina. Kdyby to bylo úplně celé kovové, tak to nikdo ani neunese," podotýká sochař.
Jeho dílo je složené z více než 85 dílů, na jejich převoz coby vzoru pro slévárnu bude potřeba kamion. "A to se ještě bude tak třikrát otáčet. Jednotlivé segmenty nelze naskládat na sebe," upozorňuje umělec.
Model lidé uvidí v noci i z druhé strany řeky
O místě, kde by měl monumentální reliéf stát, je už rozhodnuto. Muzeum olomouckou radnici požádalo o odprodej pozemku bývalého humusového hospodářství Flory Olomouc na břehu Mlýnského potoka v blízkosti Bezručových sadů. Záleská se tu těší na vznik klidové zóny, která bude v protikladu rušnému dění v srdci pevnůstky. Ta je častým místem konání koncertů či festivalů.
Vizualizace podoby místa v areálu olomoucké Korunní pevnůstky, kde by měl v budoucnu stát bronzový model zobrazující podobu Olomouce v 18. století.
Uspořádání prostoru, v němž bude model stát, zpracoval olomoucký architekt Petr Mičola z Ateliéru Bonmot. Vyzdvihuje, že model bude viditelný i z druhé strany řeky.
"Před návštěvníky Bezručových sadů bude ležet v důstojné poloze krátkého nábřeží, celý snadno zhlédnutelný. V noci ho nasvítíme, při své velikosti tak bude do značné míry i čitelný," popisuje Mičola.
Kromě možnosti prohlédnout si barokní Olomouc sevřenou hradbami si lidé budou moci díky modelu udělat i jasnější představu o "tajné zbrani" jejího obranného systému. Ten uměl zatopit vodou příkop před hradbami hanácké pevnosti. To samé bude umět i její bronzové dvojče.
