Když ale hokejový útočník v sobotu spolu s Kubina Teamem dorazil do Lanžhotu, zářil na všechny strany štěstím.
"Pátého července mi moje žena porodila syna Tadeáše. A v pátek se narodila mému svědkovi ze svatby Romanu Polákovi dcera Isabela," oznamoval nadšený Olesz, který obě události očividně pořádně oslavil. "Tadeáš roste k světu a každý den se mění. Jsem šťastný, užívám si každý den s ním."
Po uplynulé sezoně, v níž si v NHL zahrál pouze šest zápasů, je to pro Olesze vítaná vzpruha. I když on sám říká: "Každý život a kariéra mají své překážky. Jen silný člověk je dokáže překonat. Věřím, že se mi to povede."
Pro něj překážka vyrostla v Chicagu, kam se loni přesunul po šesti letech na Floridě. "Když vám trenér už po druhém zápase řekne, že nebudete hrát, i když se vyhrálo, tak poznáte, že je něco špatně. Neříkám, že mě trenér musí milovat, ale když mě nevyužívá, jak má, co s tím naděláte? Musíte zatnout zuby," povídá šestadvacetiletý křídelník, který dohrál většinu ročníku na farmě v Rockfordu.
"Nakonec to bylo vysvobození. Jsem hokejista a chci hrát hokej, ne sedět na tribuně a jen se dívat."
Pobyt v nižší soutěži ovšem vítkovický odchovanec nebere jen jako nutné zlo. "Něco to člověka naučí. Dostal jsem velký prostor, určoval jsem si, jak budu hrát a jak třeba bude vypadat přesilovka. Když jsem tomu dal svoji myšlenku, tak to fungovalo. Tým, který prohrál čtrnáct zápasů v řadě, jich najednou dvanáct po sobě vyhrál. Chyběla mu vůdčí osobnost a já už za sebou něco mám, tak jsem ty kluky dokázal pozvednout," popisuje Olesz.
Podobnou roli by rád plnil i na scéně NHL. "Záleží na trenérovi, do jaké pětky vás dá, s kterými hráči vás postaví a co od vás bude očekávat. Když mě dá do pětky s hráči, co neumí hrát s pukem, a vrátí mi ho až za dva dny na tréninku, tak to není hokej," oznamuje.
"Buď vás někdo využije a chce vás, nebo vás nechce. Já nejsem Jágr, ale něco ve mně je, a když to trenér umí použít, tak to týmu pomůže. Neříkám, že dám 60 gólů za sezonu, ale umím týmu dát vnitřní sílu a oporu."
Nyní jeden z největších českých talentů posledních let léčí operované koleno, takže do zápasů může naskočit nejdřív v lednu. "Záleží, jaké se mnou mají v Chicagu plány, já pro organizaci udělám všechno. Když nedostanu důvěru, chtěl bych se dostat na mistrovství světa," plánuje Rostislav Olesz.