Jedním z tisíců Haiťanů, kteří se vydali za lepším životem, je i Wesley Saint-Fleur. Před několika měsíci sedl s manželkou na autobus a odjel do Dominikánské republiky, odkud odletěl přes Panamu do Ekvádoru. Tam mu žena porodila syna Izáka, ale rodina zakrátko pokračovala v cestě.
Zkáza na HaitiDne 12. ledna 2010 Haiti otřáslo zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice. Epicentrum se nacházelo v hloubce 17 km nedaleko metropole Port-au-Prince. Otřesy byly nejsilnější za posledních 200 let. Zemřelo zhruba 230 tisíc lidí. Hmotné škody úřady vyčíslily na osm miliard dolarů (150 miliard korun). Obnovu znesnadňuje liknavost vlády, ale i hurikány, záplavy a lijáky. Tisícům lidí musely být amputovány končetiny, v zemi se rozšířila cholera. Na ostrově pomáhají i Češi. Humanitární organizace Člověk v tísni vybudovala v oblasti Petit Goave systém včasného varování a postavila šestnáct vybavených škol, které navštěvuje 2 500 dětí. Dvě další školy začíná stavět. Přispívat lze přímo na konto sbírky SOS Haiti 4095 4095/0300 nebo prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru: DMS SOSHAITI na číslo 87777. |
Autobusem přejeli celé Peru a pěšky překročili hranice do Bolívie, kde je údajně místní policie okradla o veškeré životní úspory: 320 dolarů (asi
6 100 korun). "Pak jsme se konečně dostali do Brazílie. Říkali mi, že se tady pořád něco staví: stadiony, přehrady, silnice," svěřil se reportérovi listu The New York Times sedmadvacetiletý zedník.
"Jediné, co chci, je práce. A v Brazílii pro nás bohudíky je," vypráví na náměstíčku ve městě Brasiléia na hranicích s Bolívií. Každý den tu postává se stovkami krajanů a čeká na práci. Podobné výjevy jsou k vidění i v dalších městech.
Soucitná Brazílie
Tisíce Haiťanů opustily svůj zemětřesením zpustošený ostrov, vsadily vše na jednu kartu a podnikly dalekou cestu do Amazonie za lepším životem. Zatímco jejich země se stále snaží vyrovnat s následky přírodní katastrofy, Brazílie se snaží nasytit svoji poptávku po pracovní síle.
I proto imigrantům z Haiti vydává humanitární víza, díky kterým mohou v zemi pracovat. Po příjezdu na hranice jsou očkováni, a zatímco čekají na vyřízení své žádosti, dostávají pitnou vodu a dvě jídla denně. Přistěhovalci z Pákistánu, Bangladéše či Indie jsou na rozdíl od nich bez pardonu deportováni.
Přestože brazilská ekonomika v posledních měsících zpomalila, nezaměstnanost se drží na historickém minimu 5,2 procenta a mnoho firem marně shání lidi. Jako například ve městě Portho Velho: tisíce místních obyvatel zlákala práce na stavbě dvou hydroelektráren a nezůstal nikdo, kdo by sbíral odpadky v ulicích.
"Nebylo dost Brazilců, tak jsme byli vděční za Haiťany," říká Ana Terezinha Carvalho z firmy zabývající se komunálním odpadem. Zaměstnala 37 imigrantů z Haiti, z nichž si někteří vydělají více než 1 400 brazilských realů (asi 16 tisíc korun) měsíčně. Mají nárok na pojištění, placené přesčasy i dovolenou.
Fronty na hranicích
V Portho Velho nyní žije asi 500 Haiťanů, v Manaus - největším městě brazilské Amazonie - přibližně sedm stovek. V Sao Paulo, ekonomickém srdci Brazílie, jich pracují další stovky. Některé firmy dokonce posílají své manažery do hraničních městeček, aby prácechtivé Haiťany najali.
Od ničivého zemětřesení dorazilo do Brazílie na čtyři tisíce Haiťanů. V poslední době se ale šíří zvěsti, že země hodlá vydávání víz omezit. Na povolení k práci čekají na hranicích stovky zoufalých přistěhovalců, kteří často přespávají na ulicích a místní úřady je nestačí živit.
Lidé, kteří utekli před bídou mezi ruinami svých domů, si několikatýdenní čekání na dokumenty krátí sněním o lepší budoucnosti. "Chci odejít rovnou do Sao Paula, je to New York Jižní Ameriky," rozplývá se jednatřicetiletý Jacksin Etienn, který mluví několika jazyky. Doufá, že si najde práci v hotelu nebo se uchytí jako překladatel.
