Peking zpytuje svědomí, poprvé přiznal problémy největší přehrady světa

Vodní dílo Tři soutěsky, do něhož by se vešlo 54 orlických přehrad, mělo být největší chloubou říše středu. Teď poprvé i sama čínská vláda připouští, že obří přehrada na řece Jang-c'-ťiang způsobila vážné ekologické, geologické a ekonomické problémy, které je potřeba urychleně řešit.

Už loni, když byl 660 kilometrů dlouhý vodní gigant poprvé od dokončení stavby v roce 2006 zcela plný, nepořádali komunističtí předáci žádné opulentní oslavy. I oni totiž tehdy tušili, že prosáklo až příliš mnoho důkazů o tom, že projekt Tří soutěsek má své mouchy.

Tři soutěsky zblízka

Prohlédněte si přehradu v grafice

Teď poprvé připustila vláda v Pekingu problémy i oficiálně. "I když projekt Tři soutěsky přinesl velké výhody, jsou tady naléhavé problémy s přesídlováním lidí, ochranou přírody a geologické obtíže, které musíme rychle vyřešit," přiznal kabinet v prohlášení.

Soudruzi chtějí kontrolovat ekologické i geologické změny

Peking zároveň v textu vyzývá k čistší, bezpečnější a trvale udržitelné budoucnosti pro region Tří soutěsek. "Lidi musíme vždy dávat na první místo, abychom jim zajistili živobytí, ochranu životního prostředí a vyvážený, trvalý rozvoj," zpytuje vláda svědomí.

Města na dolním toku Jang-c'-ťiang si stěžují, že přehrada zadržuje příliš mnoho vody

Po nejdelší čínské řece Jang-c'-ťiang, na níž leží Tři soutěsky, se dopravují tuny materiálu

Tři soutěsky v číslech

- Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2 309 metrů dlouhá.
- Vodní plocha zabírá 1 084 kilometrů čtverečních.
- Nádrž pojme až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů české přehrady Orlík).
- Na stavbu přehrady se spotřebovalo 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 354 tisíc tun betonářské oceli.
- Na stavbě pracovalo 250 tisíc dělníků.
- Současný výkon elektrárny je 18 200 megawattů, což je devětkrát více než maximální výkon obou bloků Jaderné elektrárny Temelín (dohromady kolem 2000 megawattů).

autor: ČTK

Soudruzi chtějí napříště kontrolovat znečištění obřího rezervoáru a geologické změny, které masa vody v regionu způsobila. To všechno jsou problémy, na které aktivisté upozorňují už od roku 1994, kdy obří projekt za v přepočtu 652 miliard korun začal vznikat.

Tři soutěsky, o kterých snil už velký kormidelník Mao Ce-tung, sice pomohly vyřešit časté záplavy na Jang-c'-ťiang a vyrobená energie se stala významným motorem pro čínský průmyslový boom, ale stavbě musely podle BBC ustoupit desítky měst a přes třináct set vesnic a stovky památek. Nové domovy muselo v méně úrodných oblastech hledat 1,4 milionu lidí.

Na čínském veletoku závisí životy milionů lidí

Demografickou katastrofu vystřídala ekologická, když se zjistilo, že ve Třech soutěskách plavou tisíce tun odpadků a vody nádrže jsou kontaminované mědí, zinkem nebo olovem. No a promluvili i geologové, kteří tvrdí, že masy vody tlačí na horniny a způsobují obří sesuvy půdy i zemětřesení.

Na čínském nejdelším toku přitom závisí životy milionů zemědělců, výroba stovek továren a také lodní doprava. Ti všichni si stěžují, že Tři soutěsky snížily průtok na dolním toku Jang-c'-ťiang a to jim bere práci i živobytí.