Domek pro líného vědce vypadá jako nakloněný kvádr

Svažitý terén, vystupující skalní útvary na pozemku a místní stavební regulace. To jsou tři hlavní důvody, proč se architekt Jiří Rymeš rozhodl navrhnout dům připomínající nakloněný kvádr.

Splnil i zadání investora, který si přál cenově dostupný, maximálně bezúdržbový dům pro líného vědeckého pracovníka. Dům na rohové parcele v zahrádkářské kolonii je řešený jako jednoduché geometrické těleso ve tvaru nakloněného kvádru, kopírující sklon terénu.

Netradiční řešení přitom splnilo všechny požadované parametry místní stavební regulace, například požadavek sedlové, valbové nebo pultové střechy a výšku hřebene maximálně šest metrů.

Současně hmotová kompaktnost stavby minimalizuje plochu pláště, a tím i tepelné ztráty objektu. A umístění na parcele? "Cílem bylo především umístit stavební hmotu do inspirativní kompozice pozemku, kterou tvoří vzrostlé stromy a několik vystupujících skalních útvarů," vysvětluje Jiří Rymeš.

Konstrukčně je dům řešený jako dřevostavba, kotvená do základové betonové desky

Dispoziční řešení

Architekt vyřešil dispozičně domek hned ve čtyřech výškových úrovních s ohledem, a to s ohledem na logické orientování jednotlivých prostorů vůči světovým stranám.

V mezipatře, situovaném k jižní straně, je vstupní část se zádveřím a koupelnou. O půl patra níže, na úrovni terénu, navrhl hlavní obytný prostor s kuchyňským koutem, spojený na východní stranu bohatě prosklenou plochou francouzských dveří s terasou a obytnou zahradou.

Do druhého nadzemního podlaží umístil pracovnu, hostinský pokoj a ložnice. Nad vstupním mezipatrem, v celé šíři domku, navrhl prostor, v němž najdete veškeré technické vybavení domku, který zároveň slouží i jako prádelna a prostorný sklad pro uložení sezónních věcí.

Cembonitové desky mají vodoodpudivou povrchovou úpravu

Místní stavební regulace dovoluje zastavit maximálně plochu 60 metrů čtverečních

Stavebně-konstrukční řešení a materiály

"Konstrukčně je domek řešen jako dřevostavba, kotvená do základové betonové desky. Technologicky byly mimo základovou desku realizovány pouze suché stavební procesy," popisuje autor.

Systém dřevostavby zvolil především s ohledem na místní stavební regulaci, která dovoluje zastavět maximálně plochu 60 m². Konstrukce stěn sendvičovým obvodovým pláštěm dřevostavby o tloušťce 300 mm totiž představuje významnou úsporu plochy půdorysu.

"U zděného systému by tloušťka pláště při srovnatelných tepelně-technických parametrech byla minimálně 450 milimetrů," zdůrazňuje architekt Rymeš.

Obytná terasa se v letních měsících stává prodlouženou plochou obytného prostoru

Materiálové řešení a zpracování detailů vycházelo ze zadání majitele, který nemá čas ani moc chuti ztrácet čas při údržbě a opravách domu. Opláštění východní a západní fasády proto vyřešily šedozelenkavé probarvované cembonitové desky s vodoodpudivou povrchovou úpravou na systémovém roštu s provětrávací vzduchovou mezerou.

Severní a jižní stěny jsou naopak kontrastně obloženy smrkovými palubkami, kladenými horizontálně na pero a drážku. Pro jejich kotvení do podkladního roštu byly použity skryté nerezové vruty skrze pera.

Severní skloněná fasáda je přirozeně chráněna proti dešti i slunečním paprskům. Jižní fasáda, mírně přikloněna k obloze (tady se výhledově počítá s přidáním slunečních kolektorů), je však povětrnostním vlivům vystavena mnohem víc, tady je nutné počítat s občasnou obnovou nátěru.

"Typ a odstín použité tlustostěnné lazury pro nátěry dřevěných ploch jsme vybírali právě pro její odolnost proti UV záření," prozrazuje Jiří Rymeš.

Výhled na terasu a okolí domu

Okna mají rámy z dřevěných eurohranolů, zasklených vakuovanými dvojskly s vlepenou bezpečnostní fólií. Francouzské okno je navíc doplněno o možnost tzv. systémového přivětrávání.

Jednoplášťová střecha je pokryta kotvenou střešní fólií s nasypanou přitěžovací vrstvou plaveného kačírku. Ten leží na podkladní geotextilii s příčnými prahy, aby nemohlo dojít k "ujetí" násypu. Klempířské prvky atiky a okenní okapničky jsou poplastované.

Na obytnou terasu, která se v letních měsících stává prodlouženou plochou obytného prostoru, byl zvolený stálobarevný a odolný materiál.

Technické zázemí

Protože byl k dispozici pozemek v zahrádkářské kolonii, nelze se divit, že je dům připojený inženýrskými sítěmi pouze na elektrickou energii, jiné k dispozici nebyly. Voda se tak čerpá z vlastní vrtané studně.

"Odvod splaškových vod jsme vyřešili septikem, ze kterého je v zemi vyvedena fekální hadice, ukončená bajonetovým závěrem se záslepkou v nízkém sloupku v oplocení tak, aby bylo umožněno komfortní vyvážení fekálním vozem bez přístupu na pozemek," vysvětluje Jiří Rymeš.

Dešťová voda se svádí do podzemní vsakovací komory na pozemku, kde dochází k jejímu přirozenému zadržování. Teplou vodu ohřívá centrální bojler, umístěný v technické místnosti tak, aby byla minimalizována vzdálenost od koupelny či kuchyně.

Topení bylo navrženo v kombinaci elektrického podlahového topení v obytných prostorách a hygienickém jádru a přímotopných nástěnných těles v místnostech, kde by byla nežádoucí (a také neekonomická) velká tepelná setrvačnost podlahového topení.

Oplocení bylo barevně i materiálově sladěno s domem

Krb s vnitřní vložkou, s výkonem přesně na objem vnitřního obytného prostoru, může vhodně temperovat či zcela převzít vytápění vnitřních prostor.

Venkovní parkové úpravy doplnila automatická závlaha. Podvečerní atmosféru na zahradě příjemně dotváří iluminační podsvícení dominantních prvků zeleně.

slovo architekta

Výrazným bonusem technologie dřevostaveb je rychlost realizace, v tomto případě sedm měsíců, ale také přesnost provedení stavby. Hrubá stavba měla odchylku pouze tři milimetry od požadovaného rozměru.

Současně však realizace tohoto minimalistického řešení prokázala, že dívat se obecně na technologii dřevostaveb jako na výrazně lacinější stavební variantu je pouze rozšířený omyl laické veřejnosti, živený pseudoodbornými časopisy pro bydlení a životní styl.

Přesto lze říci, že i při použití nestandardních materiálů a technického vybavení, které by se mohlo označit v automobilovém žargonu jako "vyšší střední třída", bylo dosaženo efektu, kdy je domek (bez pozemku) o celkové vnitřní čisté užitné ploše 92 m² investičně stejně náročný jako koupě bytu 3+kk s plochou kolem 60 m² v okrajových oblastech Prahy.

Ing.arch. Jiří Rymeš

Místní stavební regulace dovoluje maximálně možnou zastavenou plochu 60 metrů čtverečních

autoři

Architekt: Ing.arch.Jiří Rymeš

Realizace stavby: Stavesik s.r.o.

Realizace terasy: Martin Pokorný – Terasy Expert