Nad tím, proč se po zřícení třípatrového domu vytvořila ohromná díra v zemi, bádá řada geologů včetně Davida Monterrosa, ředitele odboru pro prevenci katastrof z městského geologického úřadu.
Podle něj měla na vytvoření šedesát metrů hlubokého a třicet metrů širokého kráteru uprostřed města s největší pravděpodobností vliv podmáčená půda a špatná kanalizace. "V místě, kde k propadu půdy došlo, se totiž pod zemí protíná řada kanalizačních trubek," citoval jej honduraský deník Tiempo.
Monterroso také dodal, že dno kráteru je nepravidelné a postupně se propadá stále hlouběji. Atmosféra v okolí kráteru je proto podle některých poměrně strašidelná. Pohyby půdy totiž způsobují hluk a lomoz, který ještě znásobuje ozvěna.
Ovšem předseda sdružení sousedů Augusto Lopéz má jiný názor na neštěstí, jež z velké míry způsobila první tropická bouře letošní sezony Aghata, která se o víkendu prohnala několika středoamerickými státy a vyžádala si přes sto padesát, podle některých zdrojů až na 175 lidských životů. (o bouři čtěte více zde)
Propadnutí země po zřícení budovy podle Lopéze nastal kvůli tomu, že místem dlouhodobě projížděly plné a těžké popelářské vozy, které měly nedaleko svou základnu. "Od roku 2003 jsme poslali několik upozornění na vibrace, které vozy způsobují, město nás ale nikdy nevyslechlo," uvedl.
Pro obyvatele guatemalské metropole ale není ohromný kráter v zemi nic nového. Už před třemi lety se v jiné čtvrti půda propadla a smetla s sebou několik lidí. Jeden muž tehdy v hlubinách nalezl smrt. Tentokrát se však jakoby zázrakem nikomu nic nestalo.
SESUV PŮDYK propadům půdy dochází na místech podemletých spodními vodami nebo v případě posunu horninového masivu pod zemí. Na vině je také čím dál častěji zásah lidské ruky, kupříkladu při hloubení podzemních tunelů, písečnému podloží, nebo kvůli opotřebovaným potrubním systémům. |
