Karadžič se před soudem bude zodpovídat z jedenácti obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tím nejhorším, co podle Haagu spáchal, je masakr osmi tisíc civilistů ze Srebrenice v červenci 1995 a také 43 měsíců trvající obléhání a ostřelování bosenského hlavního města Sarajeva.
Karadžičovi, který stál v době bosenské války v letech 1992-1995 v čele tamních Srbů, hrozí doživotní vězení. To je také nejvyšší trest, jaký může Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vynést.
Bývalého bosenskosrbského předáka dopadla srbská policie loni v červenci v Bělehradě po třinácti letech života s falešnou identitou.
Před tribunálem Karadžič poprvé stanul ještě týž měsíc. Od té doby stál před soudci už několikrát. Mimo jiné aby si vyslechl znění nové žaloby, kterou proti němu prokurátoři z Haagu vypracovali. - o nové žalobě proti Karadžičovi si přečtěte zde
Karadžič chce soud přesvědčit, že mu americký vyjednavač Richard Holbrooke v roce 1996 slíbil beztrestnost. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) už dřív oznámil, že i kdyby taková dohoda existovala, beztrestnost by Karadžičovi nezaručovala.
