Mít dobré sousedy, to je terno. V kanceláři, doma i v průmyslové části obce. Pro Plzeňany je dobrým sousedem, na rozdíl od mnohých míst v Česku, jejich teplárna. Nové administrativní budovy ve městě vytápí a chladí teplárna svými dálkovými rozvody tepla.
V Plzni funguje dodávka chladu na principu absorpčního chlazení (technologie, ve které umí horká voda chladit). Administrativní budovy díky tomu odebírají od teplárny v létě chlazení a v zimě teplo. Horkovodní rozvody proto nezahálejí ani v létě.
Mycí linka pivních lahví používá v Prazdroji pitnou vodu z teplárny (ilustrační foto).
Díky dodávkám energie potřebné pro chlazení funguje teplárna rovnoměrně téměř celý rok. Důraz se klade na hospodárnost. Teplo se zde vyrábí kombinovaně spolu s elektrickou energií. Ekonomiku vylepšuje spalování 15 % biomasy, která se přisypává na dopravníky s uhlím.
Navíc teplárna dodává pitnou vodu pro technologické účely sousednímu Prazdroji, např. pro mytí vratných lahví. Na samotnou výrobu světově proslulého zlatavého moku se samozřejmě využívá tradiční zdroj vody.
Jak se Prazdroj chladí párou
Pro sousední Prazdroj dodává teplárna páru, která v absorpčních chladicích jednotkách vyrábí potřebný chlad k výrobě piva. "Byla to naše referenční zakázka a od té doby není v Plzni nová výrobní anebo administrativní budova, která by neměla od nás nejen teplo, ale i chlad," říká generální ředitel teplárny Tomáš Drápela.
Takto vyráběný chlad je levnější a komfortnější než z elektrických kompresorových jednotek. Využívají ho i plzeňské nemocnice, banky, hotely apod.
Výroba "zimy pro pivo" je popsána na následujících fotografiích:
Absorpční chlazení pracuje na stejném principu jako kompresorové chlazení. Rozdíl je pouze ve stlačování par chladiva. Plynné chladivo nestlačuje kompresor. Nejprve ho pohlcuje pomocná kapalina v absorbéru. Poté se z ní chladivo vypuzuje ve výparníku a to pomocí dodaného tepla.
Co se chladí při výrobě piva
"Ve výrobě začíná chlazení procesem zchlazování mladiny na zákvasnou teplotu," řekl redakci Jiří Mareček, tiskový mluvčí Prazdroje.
Výroba piva tradičně vyžaduje také chlazení při hlavním kvašení i při dokvašování. Temperují se také skladovací prostory, kde je pivo připravené na stáčení.
"Zjednodušeně je možné říci, že od té doby, kdy pivo dokvasí a je hotové, chladí se i nadále před i po stáčení do obalů na takovou teplotu, kterou vyžadujeme také od hostinských," vysvětluje Mareček.
"Takto můžeme zaručit kvalitu našich piv u zákazníků v hospodách, restauracích, ale také v balené podobě v obchodech," dokončuje mluvčí.
Potrubí dvou větví horkovodů a parovodu vede energii k odběratelům.
V areálu Plzeňského pivovaru je kromě výměníkové stanice také stanice chladu.
Na její střeše jsou chladicí věže chladicí stanice. Ty odvádí teplo vzniklé při výrobě chladu.
Zdrojem chladu, který je potřebný pro výrobu piva, jsou tyto dvě absorpční chladicí jednotky CARRIER 16 JB 068 (vlastní je teplárna). Jejich chladicí výkon je 2 x 1,5 MW. Chlazená voda má teplotu potřebnou pro výrobu piva (6°C/12°C). I jinde v Plzni naleznete podobné chladící stroje, např. ve dvou nemocnicích nebo Plzeňské univerzitě.
V Plzeňském pivovaru jsou také čerpadla věžové vody, chemická úpravna, čerpadla chladicí vody a filtry věžové vody.
Jak funguje elektroteplárna
Plzeňská teplárna spaluje směs hnědého uhlí s cca 20 % biomasy ve dvou výrobních blocích. Historicky první horkovodní kotle ustupují modernímu bloku, který bude spalovat čistě biomasu.
Dnes se spaluje palivo ve dvou výrobních blocích. Ten starší má dva granulační práškové kotle o tepelném výkonu 2 x 128 MW. Modernější fluidní kotel disponuje tepelným výkonem 128 MW. Princip fungování výrobních bloků si prohlédněte ZDE nebo ZDE.
Uhlí se dopravuje železničními vagony. Z vozů se vysype přes mříž bunkrů v rozmrazovacím tunelu. Pásové dopravníky dopraví palivo na venkovní skládku nebo rovnou do provozních zásobníků kotlů.
Venkovní skládka uhlí. V popředí jsou mříže bunkrů, odkud uhlí dopravují do kotle pásové dopravníky.
Druhým používaným palivem je biomasa. Tu přivezou nákladní automobily. Speciální sběrné zařízení ji naloží na dopravník, který biomasu dopraví do sušicí linky a následně do krytého skladu. Na posledním záběru je detail biomasy ve formě dřevní štěpky.
Před vlastním spálením se biomasa vysušuje na potřebné parametry v této sušicí lince. I tady hraje hlavní roli ekonomika, linka pro svůj provoz využívá odpadní teplo.
Historicky starší je dvoutělesová protitlaká turbína s jedním regulovaným odběrem a generátorem (interní značení TG1). Stroj prošel modernizací, při které byla zvýšena účinnost o 5 % (zvýšení výroby elektrické energie o 5 % při stejném množství přivedeného tepla).
Stroj má teplárenský charakter, dominantně slouží k výrobě tepla. Produkce el. energie zvyšuje účinnost teplárny. Maximální dosažitelný výkon turbosoustrojí TG1 je proto (vzhledem k výkonu kotlů) zdánlivě malý – 70 MW elektrických.
Druhý turbogenerátor slouží dominantně k výrobě elektrické energie. Jeho maximální výkon je 69 MW elektrických. I on umožňuje odběr páry pro teplárenské účely.
Provoz teplárny se řídí z moderního dispečinku.
Hned za zdí je dispečink teplárenské soustavy ve městě. Odtud se řídí provoz celé teplárenské sítě včetně předávacích stanic.
Úpravna vody pro teplárnu umí vyrobit také pitnou vodu
"Při rekonstrukci úpravny vody z blízké řeky pro naše technologické provozy jsme si spočítali, že pokud přidáme k investicím zhruba deset milionů korun, můžeme vyrábět pitnou vodu," vysvětluje myšlenku vyrábět pitnou vodu Drápela.
"Nabídli jsme toto řešení Prazdroji, který ji využívá na mytí lahví a čištění technologií, ne však na výrobu piva. Vyplatí se mu to. Vodu mu dodáváme zhruba šest let," doplňuje ředitel teplárny. "V případě havárie městského vodovodu bychom mohli pokrýt alespoň základní spotřebu vody pro značnou část města," tvrdí.
K čemu slouží věž na obrázku - odpověď na soutěž
K čemu slouží tyto ohromné věže? Na pravé fotografii je nápověda. Je to zásobník polétavého popílku z fluidního kotle K6 o kapacitě 1 500 m3. Jinými slovy, slouží k sypání VEP (Vedlejší energetický produkt) do vozů. A co je to VEP? To je struska, popel či energosádra vzniklá odsířením spalin.
