Tahle nová technologie patří podle kritiků spíše do světa George Orwella. Jiní v ní zase vidí účinnou zbraň v boji proti terorismu, která vytlačí waterboarding a další kruté vyslýchací metody na okraj zájmu. Vědci předpovídají, že její využití bude znamenat konec lhaní. Řeč je o metodách zobrazení mozku, při nichž lze údajně odhalit, zda vyšetřovaný člověk mluví, či nemluví pravdu. V Indii už výsledky takového vyšetření poprvé využili jako klíčový důkaz u soudu, píše deník The International Herald Tribune.
Ještě předtím, než se odborníci stačili shodnout, zda má lékařské vyšetření mozku skutečnou vypovídací hodnotu, se Indie stala první zemí na světě, která na jeho základě odsoudila obžalovaného. Tamní soudce se totiž rozhodl, že záznam o mozkové aktivitě podezřelé kriminálnice bude považovat za průkazný. To pak vedlo k tomu, že žena odešla ze soudní síně s trestem doživotního vězení za vraždu.
Američtí psychologové a neurologové, kteří se na výzkum modernějších detektorů lži zaměřili po 11. září 2001 a jsou v této oblasti na světové špici, považují zobrazení mozku za sice slibný, ale zatím ne zcela spolehlivý prostředek. Odvážný postup Indie někteří z nich označují za fascinující, jiní ale za směšný, nespravedlivý, či dokonce hrůzný.
"Připadá mi to zároveň zajímavé a znepokojující," přiznává Henry Greely, který vyučuje bioetiku na právnické fakultě Stanfordovy Univerzity. "Stále hledáme to kouzlo, metodu, jak odhalit lež. Možná ji jednou najdeme, takový důkaz ale musí splňovat ty nejvyšší standardy dřív, než na jeho základě začneme ničit lidské životy." Ať už si američtí vědci myslí cokoliv, soudní orgány v mnoha zemích, včetně Izraele a Singapuru, se o nové metody intenzivně zajímají a jejich zaměstnanci pečlivě sledují postup práce odborníků ve vládních laboratořích.
V Evropě není detektor lži příliš populární, používá se zpravidla pouze pro policejní účely, civilní použití je minimální. Navíc pro účely policie není jeho použití příliš časté. V našich podmínkách osoba musí souhlasit a to, že odmítne, nelze hodnotit v trestním procesu negativně. Více v článku Detektor lži usvědčí každého. Pravda, nebo lež?
Pokusy, jak s konečnou platností stanovit, zda podezřelý při výslechu mluví pravdu, jsou dlouhodobě problematické. Medikamenty, které měly u podezřelých vyvolat "záchvat pravdomluvnosti", příliš nefungují. Výsledky testů na klasickém detektoru lži neboli polygrafu ukazují spíše to, zda je vyšetřovaný ve stresu, než to, zda lže, což dokážou dobří lháři skvěle využít. Už v roce 1998 proto vydal Nejvyšší soud Spojených států prohlášení, v němž uvádí, že prostě neexistuje shoda ohledně důvěryhodnosti důkazů získaných polygrafem.
Indické úřady se snaží pravdivé informace od podezřelých získat pomocí elektroencefalografie neboli EEG, při níž se bioelektrická aktivita mozku vyšetřovaného snímá povrchovými elektrodami. Podezřelý při tom sedí v tiché místnosti se zavřenýma očima a vyšetřovatel předčítá podrobnosti týkající se zločinu - záznam o mozkové aktivitě pak analyzuje specializovaný software. Ten určí, zda se při zmínkách o některých aspektech zločinu, které může znát jen jeho pachatel, aktivují určité oblasti v mozku. S jeho přispěním je prý možné rozlišit, zda daný člověk pouze vzpomíná na události, jejichž byl svědkem, či na činy, jež sám spáchal.
S novým testem elektrické oscilace mozku (Brain Electrical Oscillations Signature Test - BEOS) přišel Ind Čampadi Ráman Mukundan, který dříve vedl oddělení klinické psychologie v Národním institutu pro duševní zdraví a neurovědy v Béngalúru. Jeho systém ale kolegové ze zahraničí kritizují.
Podle nich je problematické hlavně to, že technologii indičtí žalobci využili dříve, než byly její výsledky ověřeny byť jen jedinou nezávislou studií.
"Skutečnost, že tak rozvinutá a demokratická společnost jako Indie bude soudit lidi na základě neověřené technologie, je neuvěřitelná," tvrdí například americký odborník Peter Rosenfeld, který se věnuje právě výzkumům toho, jak odhalit lež.
Indické úřady však vědecká skepse nejspíše neodradí. Poprvé, když soud v roce 2006 systém BEOS během procesu vzal v úvahu, bylo vyšetření mozku pouze pomocným důkazem. Nyní se ale pro soudce stal výsledek vyšetření důkazem klíčovým. Odsouzená mladá Indka, která podle soudu otrávila svého přítele arzenem, nicméně stále trvá na své nevině.
