"Chceme zavést vyživovací povinnost dětí vůči starým rodičům. Tím nalijeme chybějící peníze do systému péče o staré lidi," reagoval včera ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas na zjištění MF DNES, jak hrubě v některých léčebnách pacienty zanedbávají.
To, že by děti měly přispívat na péči o rodiče, je podle ministra systém samozřejmý v mnoha západoevropských zemích. "Tohle pravidlo chci prosadit i u nás," říká Nečas.
O zákoně, který by novinku zavedl, se teprve jedná. Teprve z něj by vyplynulo, jaká pravidla by pro rodiny platila a kolik by musely na péči o rodiče připlácet.
"Řeknu něco, kvůli čemu mě budou někteří lidé nenávidět. Špatná péče o staré lidi je primárně selhání rodin, protože ty mají své předky na starosti především," říká Nečas.
Příspěvky, které by za své zestárlé rodiče platily jejich děti, by podle Nečase měly pomoci například k tomu, aby v léčebnách pracovalo více lidí. Díky tomu by se personál mohl o staré a nemocné starat lépe než nyní.
"Je to zčásti také selhání státu," připouští Nečas v reakci na veřejnou diskusi, kterou rozpoutala reportáž MF DNES z minulého týdne. Reportér pracoval týden inkognito jako sanitář v soukromé LDN v pražské Chittussiho ulici, kde odhalil hrubé zanedbávání pacientů. - čtěte Za zdmi LDN je pacient nula, zjistil reportér MF DNES
Za část problémů může i nedostatek personálu: na třicet pacientů tu jsou dvě sestry a jeden až dva sanitáři. Eva Černá z vedení Asociace paliativní péče vidí Nečasův návrh jako jednu z možností, jak řešit nedostatek peněz v oblasti péče o staré a nemocné.
. Z pohledu bloguKoukat na strop a nechat po sobě lézt mouchy |
"Na druhou stranu zdaleka ne všechny rodiny si mohou dovolit platit za pobyt předka v léčebně," říká Černá.
Nečas, který nyní šéfuje Radě vlády pro seniory, chce také lépe propracovat systém péče o staré lidi, který je dnes "rozpadlý" mezi jeho ministerstvo a resort zdravotnictví.
"Každého poskytovatele sociálních služeb chceme kontrolovat nejméně jednou za rok nebo dva. Vztah personálu ke klientům je hlavní," slibuje ministr.
Česká gerontologická společnost volá po radikálnějším řešení. Léčebny dlouhodobě nemocných považuje za přežité a chce je nahradit specializovanou péčí "šitou na míru" seniorům.
"V dnešních léčebnách je jen nutné minimum personálu, pacienti s velmi rozdílnými potřebami a na kvalitu služeb jsou stížnosti," říká šéfka gerontologů Iva Holmerová.
Slib: bude více personálu
Řešení vidí ve vytvoření takové péče, kdy by se o staré a nemohoucí lidi starali specializovaní lékaři-geriatři, kteří potřebám seniorů lépe rozumějí.
Holmerová uvádí příklad. Šestasedmdesátiletá paní D. leží v nemocnici po zlomenině krčku. Potřebuje co nejintenzivněji rehabilitovat, aby se mohla zase vrátit do samostatného života. V mnoha léčebnách dlouhodobě nemocných je však dnes takový nedostatek personálu, že se paní D. potřebné péče vůbec nemusí dostat. Zůstane tak ležet v léčebně s nejistou prognózou.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová tvrdí, že to může změnit nový zákon o zdravotních službách, o kterém bude za několik týdnů jednat vláda. Pokud půjde vše hladce, mohl by platit už od ledna příštího roku.
"Stoupnou požadavky na počty ošetřovatelského personálu i na vybavení léčeben," plánuje změny Hellerová. Péče v LDN se podle ní rozdělí na akutní, následnou a dlouhodobou, aby lépe vyhovovala jednotlivým pacientům.
"Takový zákon by situaci v léčebnách mohl zlepšit," míní gerontoložka Hana Kubešová. Podle ní to však nepůjde bez toho, aby do léčeben nalil více peněz i stát. "Řešení je právě i v tom, přidat peníze. Platy jsou malé," míní Kubešová.
Měli by potomci povinně přispívat na péči o své nemohoucí rodiče?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 20. července 2008. Anketa je uzavřena.
