Přestože jsou letouny poháněné sluneční energií vyvíjeny a testovány již delší čas, nestále dráždí představivost mnoha příznivců aeronautiky. Není divu, vývoj ekologického a přitom provozně nenáročného letadla je jistě snem nejednoho leteckého konstruktéra. Možná jsme ale jeho naplnění blíž, než by se mohlo na první pohled zdát.
Bertrand Piccard a jeho Solar Impuls
V případě využití sluneční energie pro pohon letadel vedly dosavadní snahy převážně k vývoji dálkově řízených strojů, švýcarský projekt si ale klade jiné cíle - sestrojení pilotovaného letounu, který by mohl létat po obloze téměř nepřetržitě, dnem i nocí, bez nutnosti mezipřistání a čerpání paliva. A samozřejmě, což zdaleka není zanedbatelné, bez škodlivého vlivu na životní prostředí.
Duchovním otcem projektu je Bertrand Piccard, švýcarský psychiatr, prezident humanitární nadace Křídla naděje, vyslanec dobré vůle OSN a především nadšenec pro létání v jakékoli podobě.
Bezesporu muž mnoha zájmů a aktivit. V neposlední řadě též známý dobrodruh, který v roce 1999 spolu s Britem Brianem Jonesem obletěl zeměkouli v balóně Breitling Orbiter.
Se svými smělými plány veřejnost seznámil poprvé v roce 2003, kdy založil společnost Solar Impuls. To už měl ovšem za sebou studijní pobyt v USA, během něhož navázal mnoho užitečných kontaktů s leteckými specialisty, se kterými prodiskutoval schůdnost celého plánu.
Nejdřív přes Atlantik, pak kolem světa
Práce na vývoji letounu na sluneční pohon rozdělil Piccard do několika etap. Jedna z nich skončila v půli letošního května, kdy Piccard a jeho kolega André Borschberg strávili, každý zvlášť, 25 hodin v kokpitu simulátoru stroje HB-SIA, prvního funkčního prototypu, který se právě buduje a jehož výroba by měla být hotova do konce roku. Během příštího roku bude probíhat série prvních testovacích letů.
Pokud vše poběží tak, jak má, pak by v roce 2010 měl být postaven zcela nový letoun, se kterým Piccard hodlá nejprve přeletět Atlantický oceán, a když bude úspěšný, i obletět kolem dokola zeměkouli. Nepřetržitý let by měl trvat tři až čtyři dny, během kterých by se Piccard se Borschbergem střídali v řízení. K obletu Země by mělo dojít někdy v roce 2011.
Široká podpora ze všech stran
V úspěch projektu věří řada významných firem a známých osobností, které jej také aktivně podporují. Mezi ně patří například bývalý americký astronaut Buzz Aldrin, Erik R. Lindbergh , vnuk prvního vzdušného pokořitele Atlantiku Charlese Lindbergha, monacký princ Albert II či světoznámý brazilský spisovatel Paolho Coelho.
Výčet spolupracujících firem by byl neúnosně dlouhý, za všechny tedy připomeňme jen hlavní sponzory - německou Deutsche Bank, výrobce hodinek Omega, nebo belgický chemický koncern Solvay, kteří dosud přislíbili 77 % z celkově potřebných 100 miliónů dolarů. (Posledního velkého sponzora, který by pokryl zvýbající část rozpočtu, Piccard ještě stále hledá.) Vědeckou a technologickou podporu zajišťuje Federální polytechnika z Lausane.
| Konkurenční projekty letounů na solární pohon |
|
Helios Pathfinder Centurion Hy-Bird |
HB-SIA
Schopnost nepřerušovaného letu bude mít letoun díky solárním článkům, které budou pokrývat vrchní plochy dlouhých křídel (rozpětí křídel jinak malého letadla bude stejné jako u Airbusu A340), a ultratenkým lithiovým bateriím (o tlouštce pouhých 150 mikronů), které se uplatní zejména během nočních letů, ve dne budou akumulovat solární energii.
Na konstrukci v současnosti HB-SIA pracuje asi 50 lidí za asistence stovky externích vědeckých poradců. Prototyp, který by se měl vznést k obloze v roce 2009, bude při rozpětí křídel okolo 61 metrů vážit jenom 1,5 tuny. Nízké hmotnosti bude dosaženo důsledným použitím karbonových vláken v celé konstrukci letadla.
Předpokládaný tah motorů by měl být asi 8 koňských sil, což by mělo pro navrženou průměrnou rychlost 45 km/h dostačovat. Celkové množství použité elektrická energie by tedy mělo činit 6 kW, tedy zhruba tolik, kolik měli k dispozici bratři Wrightové v roce 1903. Během letu bude muset stroj odolávat značným výkyvům teplot v rozmezí - 60 až 80 st. Celsia.
***
Jak se zdá, Švýcarsko je pro dopravní technologie budoucnosti zemí zaslíbenou. Svědčí o tom nejen Solar Impuls samotný, ale i další projekty, jakými jsou například Solartaxi neúnavného propagátora elektrosolární mobility Louise Palmera (který je toho času se svým vozítkem na cestě kolem světa) nebo Fusionman - bývalý vojenský pilot Yves Rossy létající na skládacím křídle s tryskovými motory ( více na xman.idnes.cz ).
Zdroje: www.solarimpulse.com
