Tomu je však nyní konec.
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu platný od 1. května nařizuje, aby informace o platech, odměnách, bonusech či naturáliích se uváděly na každého člena představenstva, dozorčí rady či vedení firmy.
Kampaň za větší otevřenost o platech šéfů rozjeli ve Spojených státech v souvislosti s krachem firem jako Enron. Tehdy vyšlo najevo, že i v době, kdy firmy stály na pokraji krachu, si jejich šéfové vypláceli štědré odměny.
Aby se podobných excesům zabránilo, začaly se platy zveřejňovat. A tyto snahy o lepší zdraví firem nyní dorazily i do Česka. Klíčem k radikálnímu kroku byla kosmetická úprava, která odstranila ze zákona slovíčko "souhrnně" a upřesnila se dodatkem, že údaj se bude týkat "každého" člena vedení jednotlivě.
"Je to možná hodně radikální, ale akcionáři mají právo tyto informace znát," řekl člen prezidia Komise pro cenné papíry Milan Šimáček. Podobný zákon může například zabránit tomu, aby si členové vedení vypláceli tak vysoké odměny, že by tím postupně firmu vytunelovali.
Současný zákon by jejich chování nepostihl. Podle nové úpravy by však měli akcionáři mít možnost podobné excesy odhalit a následně je omezit.
Koho se to týká?
Nárok na zveřejnění odměn šéfů se týká všech firem, jejichž cenné papíry se obchodují v Česku. Jsou to jak akcie, tak také dluhopisy. Proto svůj letošní plat by měl zveřejňovat i šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, protože automobilka vydala několik emisí dluhopisů.
Nedozvíme se ale plat šéfa Sazky Aleše Hušáka, protože dluhopisy Sazky se neobchodují v Česku, ale v zahraničí. Ale naopak by svůj plat měl rozkrýt i rakouský bankéř Andreas Treichl, šéf Erstebank, jež vlastní Českou spořitelnu, jejíž šéf Jack Stack naopak nic zveřejňovat nebude muset.
Akcie spořitelny obchodované v Česku totiž nahradily akcie mateřské Erste. A pokud se firma rozhodne vydat nové akcie, jako to nedávno udělala farmaceutická Zentiva, tak bude pro její šéfy platit ještě přísnější požadavek na zveřejnění platů.
Kdo bude muset zveřejnit své platy ZDE
Budou muset ještě rozklíčovat na jednotlivé složky celkovou sumu peněz, které si jejich šéfové odnesou, jak uvádí vyhláška Komise pro cenné papíry z letošního června.
Jestliže zákonnou povinnost firma nebo její vedení nedodrží, hrozí jim sankce od Komise pro cenné papíry, která by je potrestala za porušení informační povinnosti. Sankce by však asi sotva přesáhla obvyklé desítky až stovky tisíc korun, což je nepatrná částka pro firmy s mnohamiliardovými obraty.
Jak uvádí jeden právní expert mezinárodní právní firmy, tak daleko větší riziko firmám hrozí v podobě žalob za strany minoritních akcionářů. "Kromě pokuty od komise pak mohou firmě zatopit minoritní akcionáři," říká právní expert.
Zákon, nebo soukromí?
Jeden z šéfů firem oslovených v souvislosti s tímto zákonem už MF DNES připustil, že vzhledem k obavám o své soukromí možná radši zvolí variantu zákon neuposlechnout.
Šéfové firem se obávají útoků na své soukromí poté, co vyjde najevo jejich skutečný plat. Ve většině firem zatím teprve nový zákon zkoumají. "Víme o tom, nyní se tím zabývají naši právníci," řekla mluvčí tabákové firmy Philip Morris Danica Siváková.
Podobně se vyjádřila mluvčí Českého Telecomu Pavla Činátlová. A mluvčí rakouské Erstebank Hana Cygonková dodala, že v rámci přísnějších pravidel pro chování firem v Rakousku se Erstebank stejně chystala za letošní rok zveřejnit platy a odměny svého vedení jednotlivě.
