Návštěva v domě, který vypadá jako krystal. Šokuje laiky i odborníky

Vypadá jako bílý krystal zasazený mezi stromy. Rodinný dům, který nikoho neponechá chladným. Odborníci tvrdí, že je vzrušující a zároveň funkční. Proto také získal ocenění v soutěži Grand Prix architektů jako nejlepší rodinný dům roku 2007. Jenže ve stavbě nad Berounkou z ateliéru ksa bydlí lidé, ne porotci. Jak? Podívejte se!

BYTOVÉ A RODINNÉ DOMY OCENĚNÉ V SOUTĚŽI GRAND PRIX ARCHITEKTŮ
najdete na www.idnes.cz/grandprix.

Všechno se začalo odvíjet od pozemku. Žádná nudná parcela, ale spíše horská rokle, jak ji označil majitel. Důvody, proč se mladý pár rozhodl pro koupi tohoto nepravidelného pozemku s řadou vzrostlých stromů v prudkém svahu? Jednoznačně pohled do údolí Berounky.

Přes zahradní molo lze vstoupit přímo do domu

"Nejvíc mě nadchl výhled. Vždy jsem toužila po ‘orlím hnízdě‘. Líbily se mi domy od Neutry a Franka Lloyda Wrighta v Kalifornii, které shlížely s obrovskými okny z kopců. Nadchla mě ta plasticita. A pak také bezbariérový volný prostor, světlo a spojení s exteriérem. Se vším ostatním se dá hrát dál roky a všelijak to obměňovat," prozrazuje svou vášeň Lenka a jasně dává najevo, proč právě tady a nikde jinde.
 
K Černošicím, které za první republiky patřily k nejoblíbenějším místům, kde se stavěly letní byty pro pražskou smetánku, získali oba partneři po několikaletém bydlení v pronajatém bytě nedaleko vřelý vztah.

Nejlepší odpočinek? Při výhledu do údolí

Mladý pár však začal časem podvědomě cítit, že je čas na změnu, na vlastní bydlení. Hledání pozemku trvalo poměrně dlouho. "Viděli jsme jich tady v okolí spoustu, ale neoslovily nás. Tady jsme věděli okamžitě, že je to ‘náš‘ pozemek," říká Lenka.

Jejich volba padla na kamaráda, architekta Jána Studeného z ateliéru ksa. Znali jeho názory, věděli, že preferuje modulový koncept rodinného domu, který lze průběžně měnit podle potřeby rodiny – a někdy i nálady. Jejich zadání nebylo vůbec snadné: chtěli výhled přes sedlovou střechu domu pod nimi, nechtěli kácet vzrostlé stromy ani měnit charakter pozemku.

Výstup na střechu a úžasný výhled do údolí

Koncepce domu, jehož tvar připomíná krystal, se vyvíjela postupně. První návrh korpusu byl kvůli finanční náročnosti materiálu – Lignatury (dřevěné voštiny) - odmítnut, a tak na řadu přišel litý beton. Pro železobetonovou konstrukci se spoustou šikmin bylo třeba použít speciální bednění.

Investor i projektant rozhodně nepodcenili statiku celého domu, byl provedený i inženýrsko-geologický průzkum, aby byla jistota, že podloží tvoří skalní masiv a není třeba se obávat komplikací. Základová deska proto nemusela být nijak velká. Kónický tvar domu se základnou pouhých 25 m² (celková užitná plocha je 200 m²) tak ponechal volnou velkou část jinak těžko zastavitelné zahrady.

Vznikl dům, o němž se v diskusi na archiwebu (www.archiweb.cz) vyjádřil jeden z účastníků jako o viklanu, který násilně drží velký čep zaražený v zemi. Většina hlasů však nešetřila chválou, a to dokonce na adresu stavebního úřadu, což představuje v tuzemských podmínkách nebývalou záležitost: "Poklonu zasluhuje i stavební úřad, že něco takového povolil!" napsala s několika vykřičníky jedna z diskutujících.

Tady bydlíme

Vnitřní uspořádání domu počítá se čtyřčlennou rodinou. V nejnižší části najdete kotelnu a sklep, či spíše velkou technickou místnost: "Žádná pračka nebo sušárna v koupelně! Je to veliký prostor na spoustu věcí i sportovní vybavení, všechno se tam vejde," pyšní se Lenka.
Po dřevěných schodech vystoupáte do vstupní haly, galerie a poslechové místnosti, kde bude jednou i televizor. Možná. Rodina jej zatím nijak nepostrádá, žije důležitějšími a příjemnějšími věcmi.
 

Dřevěné stěny lze různě zavírat a otvírat

Na stejné úrovní podlaží nechybí ani koupelna a klozet, protože se zde původně počítalo s pokojem pro hosty. Jenže nakonec neuvěřitelný prostor se spoustou šikmin, o jejichž konečné podobě i využití se bude ještě hodně diskutovat, zůstane k užívání rodiny jako další místo pro relaxaci.

O půl patra výše se nachází obytné patro. Je to až na ložnici vlastně jediná místnost, kterou rozdělují variabilní dřevěné příčky, jež lze podle potřeby otvírat a posouvat. Z jednoho dětského pokoje tak vzniknou dva. Oddělují je totiž maxidveře, které lze zcela otevřít – a vznikne dřevěný obklad stěny.

Ložnice a dva pokoje představují vlastně jakési boxy po stranách, k nimž přísluší koupelna a klozet, které osvětluje denní světlo přicházející ze stropu. Použití dřevěné podlahy a dýhy na příčkách a dveřích vytvářejí v kombinaci s pohledovým betonem až překvapivě  útulné prostředí. Žádná snaha omračovat velkým prostorem ani efektními detaily.

Některé věci mohly být jinak. "Místo skleněných světel bych dnes dala halogeny, které mají příjemnější teplejší tóny, ale to jsou jen detaily," říká Lenka. Je ovšem pyšná na velký masivní stůl i ostrůvkovou kuchyni. Absence horních kuchyňských skřínek prostoru prospěla, úložného místa je dost jak v ostrůvku, tak také ve skříňce zapuštěné do stěny vedle chladničky.

Celému prostoru dominuje neuvěřitelná prosklená stěna s posuvnými dílci a panoramatickým výhledem do údolí Berounky. Obraz, který nikdy nezevšední. Na opačnou stranu je pak situováno zahradní molo, na němž lze posedět v příjemném závětří.
 
"Časem počítáme ještě se střešní terasou, ale to nějakou dobu potrvá. Statik však spočítal, že dům zvládne nahoře i bazén," vysvětluje majitelka. Nepůjde o žádnou kamennou pláž z kačírku, časem mají dům zakrýt popínavé rostliny. Investoři jsou po pár týdnech bydlení spokojeni. Čeká je ještě spousta zařizování, ještě ani nestihli pověsit obrazy a vybrat další nábytek.

Dřevěné příčky lze otvírat podle potřeby

"Zásadní chybu jsme neudělali. Jsou to spíš detaily. Rozhodně bych jinak řešila příjezdovou rampu. Na té trval stavební úřad a my jsme trochu podcenili materiál a nechali tam dát zatravňovací dlaždice. To byla chyba. Dnes bych použila štípaný kámen, a také se to co nejrychleji chystáme udělat. Místo kovových zábradlí bych dala přednost sklu, ale to všechno lze změnit. Interiér teprve dáváme dohromady a moc mě to baví," konstatuje Lenka, která se smířila i se "šumnou" popularitou, kterou si dům rychle získal.

"Nevadí mi, počítala jsem s ní. Beru ji jako určitou společenskou splátku. Sama jsem velký fanoušek architektury, designu a módy. Odborné časopisy a knížky mi pomáhaly kultivovat vkus. Byla jsem vždy vděčná lidem, kteří mi v monografiích dovolili poznat své zajímavé a inspirativní domy. Dělalo mi radost se na ně dívat, přineslo mi to spoustu příjemných chvil. Jak jinak se mají lidé inspirovat, než když si zajímavé věci ukážou?"

Řez domem

Návrh: Ján Studený a Martin Vojta, spolupráce Matúš Vallo - Ateliér David Kopecký a Jan Studený architekti/ksa
Zastavěná plocha parteru: 25 m²
Celková užitná plocha: 200 m²
Balkon a zahradní terasa: 15 m²
Střešní zahrada: 120 m²
Obestavěný prostor: 850 m³