Eliška Hořejší byla prý vytoužené dítě a její matka, civilní soudkyně litoměřického soudu Ivetta Hořejší, ji podle svých slov velice miluje. Po porodu se o ni hodně bála. Dívka byla od malička vzornou dcerou a i po dosažení plnoletosti (v dubnu 2007, pozn. red.) podle rodičů dodržovala to, na čem se domluvili: studuj, vzdělávej se, sportuj a my tě budeme podporovat ve škole i v tvých zálibách. Tou největší byl chov a výcvik psů.
Přísaha na urnu?Část výpovědi poškozené, jak ji zmiňuje rozsudek V sedmé třídě, asi rok 2001, začalo fyzické napadání poškozené ze strany obžalované. Otec se svěřil babičce, že poškozenou obžalovaná nepřiměřeně fyzicky trestá a obžalovaná musela babičce, které se to nelíbilo, přísahat na urnu s ostatky dědy, že poškozenou již nikdy neuhodí. Od té doby již k fyzickým útokům nedocházelo... až do přelomu roku 2008 a 2009. (Uvedené tvrzení vnučky označila její babička u soudu za nepravdivé.) |
Na přelomu roku 2008 a 2009 se devatenáctiletá dívka seznámila s prvním přítelem. Rodiče jí tehdy nechali přestavět podkroví na samostatný byt. Mladík mohl u nich v domě trávit víkendy, s Eliškou ale museli spát odděleně, každý v jiném patře.
Dcera tvrdí, že matka jejich vztahu nepřála a kvůli příteli na ni útočila. „Vyhrožovala, že pokud vztah neukončím, že se o to postará, házela po mně různé předměty,“ vypověděla později na policii. S chlapcem se nakonec rozešla.
O dva roky později – v jednadvaceti letech – si našla dalšího partnera. Podle svých slov se s ním stýkala potají, jen s vědomím otce. Matka se však po několika týdnech o vztahu dozvěděla a dceři prý znovu začalo peklo. „Všude mě kontrolovala, několikrát za hodinu mi volala, chtěla mě mít pořád doma. Říkala mi, že jestli mám zase nějakého zas*aného blbečka, tak mi roztříská držku, že ze mě ty chlapy vymlátí,“ popisovala dívka.
Eliška Hořejší tvrdí, že ji máma doma zamykala, schovávala jí klíče od auta, vulgárně jí nadávala, šermovala jí před obličejem kuchyňským nožem se slovy, že ji raději zabije, nebo vyhrožovala usmrcením jejích psů.
Matka při pozdějším výslechu na policii všechna obvinění popřela a prohlásila, že ji tato tvrzení od dcery urážejí. „Nechápu, jak může něco takového říkat. Je mi to líto, mám o ni strach,“ uvedla Ivetta Hořejší.
Dcera skončila v nemocnici
Poslední příslovečnou kapkou, po které se Eliška od rodičů odstěhovala a přerušila s nimi kontakt, byl incident z 2. srpna 2013. Každá z žen ho popisuje jinak.
Podle dívky se s matkou na zahradě u domu opět pohádaly. Soudkyně pak chytila dceru za vlasy a táhla ji dovnitř, přitom ji praštila hlavou o zeď domu. Křičící Elišku dovlekla až do koupelny, kde ji údajně zbila.
Matka hádku s dcerou potvrdila, uvedla však, že jí Eliška odsekla slovem „svině“ a proto jí dala facku. Nic dalšího dceři neudělala.
Eliška Hořejší nyní pracuje jako psovod u městské policie
Dívka poté vzala psy a z domu ve spěchu odjela autem. Byla hospitalizována v mělnické nemocnici, personálu dala zákaz informovat rodinu. Lékařská zpráva uvádí, že měla krevní výron v okolí očí, pohmožděnou hlavu a utrpěla lehký otřes mozku.
O tři dny později podala Eliška Hořejší na svoji matku trestní oznámení. To, co doma zažívala, následně popsala reportérům pořadu Na vlastní oči. „Táta i já jsme zvyklí celý život doma poslouchat. Když to není tak, jak chce ona, je zle. Křičela na mě, ať si zavolám policajty, ať si přijedou, že jsou na ni krátcí,“ uvedla dívka v reportáži v září 2013. Tvrdila, že matka bila opakovaně i jejího otce, ten to však popřel.
Státní zástupkyně Jitka Šamanová po dvou letech vyšetřování obžalovala Ivettu Hořejší z týrání a úmyslného ublížení na zdraví. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán poté zbavil stíhanou soudkyni dočasně funkce.
VIDEO: Nemáte souhlas chodit sem s kamerou, zlobila se soudkyně (10. srpna 2015):
„V období nejméně od zimy 2008 do března 2012 ve společném obydlí z obavy, že se poškozená (Eliška Hořejší) osamostatní, ji (obžalovaná Ivetta Hořejší) opakovaně a to několikrát týdně verbálně napadala a nazývala ji spratkem, děvkou, ponižovala ji, zakazovala jí vztahy s muži a omezovala ji ve styku s nimi uzamykáním v domě, nočním buzením s vyvoláváním hádek, schováváním klíčů od vozidla a výhrůžkami, že jí usmrtí psy,“ uvedla v únoru 2016 před soudem žalobkyně.
Co vypověděl o incidentu ze srpna 2013 soused:„Seděli jsme s manželkou vzadu za barákem a dávali si kafe. Poškozená velmi křičela, byl to spíš brek. Přiběhl jsem k plotu a viděl obžalovanou u zadních dveří baráku, jak drží poškozenou vzadu za vlasy a mlátí ji tam o zeď předkem. Jestli ji bouchla jednou, nebo víckrát si už nepamatuji. Na obžalovanou jsem řval, co blbne, co jančí, ona se otočila a řekla, abych se o to nestaral. Poškozená mezitím utekla.“ zdroj: rozsudek |
Druhá část obžaloby se týká srpnového konfliktu z roku 2013, který skončil podle spisu napadením a zraněním dcery.
Ivetta Hořejší prohlásila, že se ničeho z toho, co uvedla státní zástupkyně, nedopustila. „Všechny členy své rodiny jsem milovala a miluji. Dále vypovídat nebudu,“ řekla obžalovaná soudkyně.
Soud se případem zabýval dva roky, během kterých nařídil na dvě desítky jednání a vyslechl přes třicet svědků – zejména příbuzných, rodinných přátel, dívčiných kamarádů nebo sousedů. Celé dokazování probíhalo s vyloučením veřejnosti.
„V řízení bylo prokázáno, že v místě společného obydlí rodiny obžalované docházelo k hádkám, obžalovaná se často uchylovala k vysoce hlasitému křiku, jeden ze svědků dokonce hodnotil chování obžalované jako tzv. vyšilování. Soud ale nemá za prokázané, že by součástí těchto hádek bylo frekventované a nepřiměřené trestání poškozené či její ponižování v podobě nevhodných a vulgárních výrazů,“ napsala do rozsudku Renáta Moudrá, jejíž senát v březnu 2018 Ivettu Hořejší obžaloby zprostil.
VIDEO: Podat na mámu trestní oznámení byla jediná možnost, jak z toho ven, řekla iDNES.tv Eliška Hořejší (únor 2016):
Facka není vybočením
Nikdo z lidí, které soud předvolal, nebyl očitým svědkem týrání. Za soudkyni se postavili příbuzní včetně dívčina otce nebo její babičky. Eliščini přátelé, kteří v jednací síni také vypovídali, slyšeli o jednotlivých fyzických útocích jen od ní. Žádná zranění způsobená týráním na dívce v době mezi jejími devatenácti a čtyřiadvaceti lety nepozorovali.
„Jistě není vyloučeno, že poškozená dostala od obžalované ve vymezeném období facku či několik facek... v řadě případů však bylo prokázáno, že poškozená není úplně pravdomluvnou osobou, často využívá lež, aby dosáhla svého, řadu příběhů dokresluje či zveličuje,“ uvedla soudkyně Moudrá.
„Zdali je facka vhodným výchovným prostředkem je jistě otázkou k odborné diskuzi, nicméně nejedná se o něco nezvykle vybočujícího průměrným rodinným poměrům a způsobu výchovy,“ je také přesvědčena soudkyně.
Stejný názor má v tomto ohledu i nadřízený soud, který se v úterý zabýval odvoláním státní zástupkyně. „Jestliže matka reagovala tak, jak bylo prokázáno, tedy výčitkami, tím, že vyžadovala, aby Eliška dávala najevo, kam jede, kde se zdržuje, ale i určitými výhradami vůči jejím partnerům, tak v tom ještě nelze spatřovat týrání,“ zdůvodnila předsedkyně odvolacího senátu Jitka Sochorová.
Obžalovaná Ivetta Hořejší přišla k soudu v černých brýlích (28. 8. 2018)
„Asi nikdo z nás nepochybuje o tom, že takové důsledné vyžadování poslušnosti od dětí bylo naprosto běžným standardem. Až v poslední době v tomto směru došlo k určitému posunu v tom, jak se rodiče obvykle k dětem chovají. Rozdíl mezi tím a týráním, tedy zlým a ponižujícím nakládáním, které to dítě důvodně nese jako těžké příkoří, je propastný,“ dodala soudkyně.
V první části obžaloby ohledně týrání je nyní soudkyně Hořejší obžaloby pravomocně zproštěna. V druhé, která se týká útoku na dceru v srpnu 2013, vrátila odvolací instance věc mělnickému soudu k novému rozhodnutí.
„Je zřejmé, že v rámci konfliktu obžalovaná Elišku fyzicky napadla. Zásadní jsou výpovědi svědků, kteří to pozorovali, a lékařské zprávy. Zejména z nemocnice, kde je barvitě popsáno, jaká zranění byla na Elišce pozorována,“ vysvětlila Sochorová. Podle senátu se měl prvoinstanční soud zabývat tím, jak napadení dcery proběhlo, a pečlivěji se věnovat právní kvalifikaci.
„Pokud to nedosáhlo intenzity ublížení na zdraví, tak jestli nemohlo jít o pokus tohoto trestného činu, nebo v tom nelze spatřovat přestupek proti občanskému soužití. V tomto směru okresní soud nedostál všem svým povinnostem a proto jsme v této části napadený rozsudek zrušili,“ dodala soudkyně.
Ivetta Hořejší nechtěla výsledek soudu komentovat. „Nezlobte se, klientka je velice rozrušená, vyjádříme se později,“ řekla při odchodu její obhájkyně.
VIDEO: Odvolací soud odmítl potvrdit část zprošťujícího rozsudku (28. srpna 2018):
