I Francouzi měli svoji akci "Národ sobě". Nebylo to ale divadlo jako u nás, nýbrž výzkumný ústav. 14. listopadu 1888 dostává národní hrdina Louis Pasteur - ne umělec či politik, ale vědec! - i díky veřejné sbírce od francouzské veřejnosti výzkumný ústav zaměřený na bakteriologii, jejímž byl Pasteur průkopníkem. V ústavním parku pak stanula socha mladíka bojujícího se psem. Modelem byl patnáctiletý pasáček Jupille, který přepral psa ohrožujícího jeho menší kamarády a pak se stal druhým Pasteurem zachráněným případem vztekliny. I vůbec první Pasteurův vzteklinový pacient - Alsasan Josef Meister - spojil s ústavem svůj život. Dělal tam vrátného a po zabrání ústavu nacisty za 2. světové války spáchal sebevraždu.
Sám Pasteur ústav řídil velmi spartánsky; i v době, kdy po záchvatu mrtvice téměř nemohl chodit, odmítal "vyhazovat" ústavní peníze za drožku a buď jezdil za své nebo se belhal.
Pasteurův ústav dal světu několik nositelů Nobelových cen, zachránil život - ať přímo, či nepřímo výsledky svých výzkumů - milionům lidí.
Nyní, podle slov jeho generálního ředitele Maxima Schwartze, který před třemi lety navštívil Českou republiku, má tento předvoj lékařské vědy před sebou dva hlavní úkoly. První, klasicky pasteurovsky mikrobiologický - AIDS, druhý, takříkajíc moderní - prevenci civilizačních chorob.
14. listopadu 1863 se poblíž Gentu narodil Léon Hendrik Baekeland (zemřel 1944). Krátce po studiích chemie vynalezl emulzi, která se dá vyvolat a ustálit ve vodě, ale její výrobou přišel na mizinu. Nakonec pro získání potřebného dusičnanu stříbrného obětuje vlastní hodinky. Po přesídlení do USA a obligátním počátečním nádeničení vynalézá v devadesátých letech fotografický papír zpracovatelný i při umělém osvětlení. Za postoupení práv čeká od Kodaku 50 000 dolarů. Dostává milion, takže si může do sytosti bádat. V roce 1906 se mu podaří to, oč se marně pokoušela celá generace chemiků před ním: první prakticky použitelná umělá hmota - bakelit. Štastný vynálezce pak dožívá uprostřed početné rodiny v sídle s vlastní vinicí, která mu pomáhá snášet útrapy prohibice.
14. listopadu 1938 umírá v Kodani člověk se jménem ze dvou třetin pohádkovým: Hans Christian Gram (narozen 1853), lékař, který v době bakteriologické "zlaté horečky" významně přispěl k možnostem identifikace vzájemně podobných bakterií. Dodnes se bakterie dělí mimo jiné na grampozitivní a gramnegativní podle toho, jak se "staví" ke Gramovu barvení. Podstata Gramova barvení není dosud plně objasněna.
17. listopadu 1983 oznamuje tým amerického genetika Jamese F. Guselly vůbec první lokalizaci genu odpovídající za nemoc - v tomto případě dědičnou Huntingtonovu chorobu. V současnosti už víme o odchylkách v genetickém materiálu, které zvyšují riziko desítek nemocí, dědičných i civilizačních.
 Miláčkem národa se občas stane i vědec. Louis Pasteur. |
