Ve zveřejněné Světové zprávě o štěstí (World Happiness Report) se opět ukázalo, že nejspokojenější jsou obyvatelé zemí ze severní Evropy – za prvním Finskem se umístilo Dánsko, Island a Švédsko.
Severskou dominanci přerušuje pátý Izrael, za ním následují Nizozemsko, Norsko a Lucembursko, a první desítku uzavírá Švýcarsko a Rakousko.
Stoupající nespokojenost mezi mladšími lidmi způsobila propad Spojených států a některých velkých západoevropských zemí – USA jsou v novém indexu štěstí na 23. příčce, zatímco loni byly patnácté, a Německo se propadlo z 16. místa na 24. příčku.
Generace vychovaná v úzkosti. Co pojí Husákovy děti, letošní padesátníky |
Každoroční Světová zpráva o štěstí vychází z údajů amerického Gallupova ústavu a je analyzována globálním týmem, který nyní vede Oxfordská univerzita. Lidé ve 143 zemích a teritoriích byli požádáni, aby ohodnotili svůj život na stupnici od nuly do deseti, přičemž deset představuje jejich nejlepší možný život. Výsledky za poslední tři roky se zprůměrují a vznikne žebříček.
Obecně lze říci, že pořadí volně koreluje s prosperitou zemí, ale zdá se, že hodnocení jednotlivců ovlivňují i další faktory, jako je průměrná délka života, sociální vazby, osobní svoboda a korupce, napsala agentura Reuters.
Spojené státy poprvé vypadly z první dvacítky a podle analytiků se o to postaral velký pokles spokojenosti Američanů mladších 30 let. Zatímco podle celosvětového žebříčku štěstí osob ve věku 60 let a více by se Spojené státy umístily na desátém místě, samotné hodnocení života osob mladších 30 let řadí Spojené státy na 62. místo.
Tato zjištění jsou v rozporu s mnoha předchozími výzkumy blahobytu, podle nichž je štěstí nejvyšší v dětství a v raném mládí, poté klesá na nejnižší úroveň ve středním věku a následně stoupá kolem odchodu do důchodu. „Mladí lidé, zejména v Severní Americe, dnes prožívají krizi středního věku,“ řekl agentuře Reuters Jan-Emmanuel De Neve, profesor ekonomie na Oxfordské univerzitě a jeden z editorů zprávy.
Mileniálové a mladší věkové skupiny v Severní Americe zmiňovali výrazně častěji než starší věkové skupiny vlastní osamělost. De Neve řekl, že štěstí mladých lidí pravděpodobně snižuje celá řada faktorů, včetně zvýšené polarizace v sociálních otázkách, negativních aspektů sociálních médií a ekonomické nerovnosti, kvůli níž si mladí lidé mohou dovolit vlastní bydlení hůře než v minulosti.
Ačkoli je tento jev nejmarkantnější ve Spojených státech, věkové rozdíly v pocitu štěstí jsou velké také v Kanadě a Japonsku a v menší míře ve Francii, Německu a Velké Británii, které se v letošním žebříčku rovněž propadly na nižší příčky než loni.
Naproti tomu mezi země s největším zlepšením blahobytu patří mnohé bývalé komunistické státy ve střední a východní Evropě. Tam na rozdíl od bohatších zemí mladí lidé uvádějí výrazně lepší kvalitu života než starší lidé, často na stejné nebo lepší úrovni než v západní Evropě.
„Slovinsko, Česko a Litva se pohybují v první dvacítce a je to zásluhou jejich mladých lidí,“ dodal Jan-Emmanuel De Neve.
| Pořadí | Stát | Skóre |
|---|---|---|
| 1. | Finsko | 7 741 |
| 2. | Dánsko | 7 583 |
| 3. | Island | 7 525 |
| 4. | Švédsko | 7 344 |
| 5. | Izrael | 7 341 |
| 6. | Nizozemsko | 7 319 |
| 7. | Norsko | 7 302 |
| 8. | Lucembursko | 7 122 |
| 9. | Švýcarsko | 7 060 |
| 10. | Rakousko | 7 057 |
| 18. | Česko | 6 822 |
