Německá metropole Berlín, která se měla podle plánů nacistů změnit na velkolepou Germanii, ležela na konci druhé světové války v troskách. Přišla o třetinu obyvatel, včetně téměř všech 170 000 příslušníků židovské menšiny.
Následovala spojenecká okupace a parcelace Berlína do čtyř sektorů, později jeho rozdělení na západní a východní část. Rozpory mezi Sovětským svazem a západními spojenci o poválečném vývoji v Německu vyvrcholily před pětasedmdesáti lety, kdy Sovětský svaz zahájil blokádu západní části Berlína.
Krizi odstartovalo rozhodnutí západních okupačních mocností provést měnovou reformu a zavést měnovou unii, v níž říšskou marku nahradila německá marka. Byl to předpoklad pro zapojení západních zón Německa do Marshallova plánu a budoucí ekonomickou stabilizaci Německa. Sovětský svaz však v zavedení nové tvrdé měny viděl hlavně pokus upevnit západní předpolí v srdci Moskvou kontrolovaného území.
Josif Stalin proto 24. června 1948 nařídil blokádu všech vodních a pozemních přístupových cest, které zajišťovaly spojení mezi Západním Berlínem a částmi Německa pod správou Američanů, Britů a Francouzů. Počítal s tím, že se izolovaný Západní Berlín bez možnosti zásobování rychle vyčerpá a Sovětský svaz v Německu upevní svůj vliv.
NATO bylo připraveno bránit Berlín proti Sovětům jadernými zbraněmi |
Město se ponořilo do tmy, protože 75 procent elektřiny do Západního Berlína proudilo z území kontrolovaných Sověty, zásoby potravin mělo na 36 dní. Všechny zásobovací trasy do amerického, britského a francouzského sektoru, v nichž žily dohromady dva miliony lidí, vedly přes území kontrolované komunisty.
Velitel americké okupační správy v Německu, generál Lucius D. Clay, proto přišel s ambiciozním plánem: zajistit kompletní zásobování Západního Berlína pomocí leteckého mostu. Clay si byl dobře vědom, že pokud by se Stalin rozhodl západní sektory dobýt, Západ by mu v tom nemohl zabránit.
Věřil však, že Rusové jen blufují a rozpoutat třetí světovou válku si netroufnou. „Jsem přesvědčen, že naše setrvání v Berlíně je pro naši prestiž v Německu a Evropě zásadní. Pro někoho je to dobře, pro někoho špatně, ale stal se z toho symbol amerických úmyslů,“ napsal Clay do Washingtonu jen několik dní před startem blokády.
Prezident Harry Truman dal akci zelenou a Clay 25. června podepsal rozkaz k zahájení operace Vittles. První americká letadla přistála na berlínském letišti Tempelhof o tři dny později. Západní stroje do odříznuté enklávy létaly 24 hodin denně a přistávaly přibližně po 90 sekundách. Britové létali na své letiště Gatow, Francouzi v prosinci 1948 zprovoznili letiště Tegel.
Cesty přes Berlínskou zeď: důchodci ji zdolali tunelem, železničáři vlakem |
Spojenci leteckým mostem dopravovali do Berlína vše potřebné pro přežití zhruba dvou milionů lidí. Do zásobovacích operací se postupně zapojili Britové, letci z Nového Zélandu, Austrálie, Kanady a Jižní Afriky. Nad domy přelétávali tak nízko, že mohli lidem na zemi mávat a dětem na malých padáčcích shazovali čokolády a žvýkačky.
Trvalo jedenáct měsíců, než si Stalin uvědomil, že tuto partii nevyhraje. Sovětský svaz po tajných vyjednáváních se západními spojenci blokádu ukončil 12. května 1949. Spojenci však pro jistotu pokračovali v zásobování Západního Berlína až do července téhož roku. Během 318 dní obležení do Západního Berlína dopravili více než 277 000 lety asi 2,3 milionu tun zásob.
