Balony čeká renesance
Když bratři Montgolfierové spalovali vlnu a staré boty, aby v roce 1783 poslali do vzduchu první horkovzdušný balon, možná o něčem takovém snili. Pak však letadla a rakety ovládly vzduch i blízký vesmír. Nyní se uvnitř NASA připravuje balonová renesance.
Jako náplň poslouží čpavek, methanol a oxid uhličitý
Nepůjde o romantické pestrobarevné horkovzdušné balony, ale o jejich modernizované bratříčky. Ty budou plněné plynným čpavkem, methanolem nebo oxidem uhličitým. Tyto balony by měly dopravit výzkumná zařízení na povrch Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Půjde i o mise k jejich měsícům. Napříkald Titan má totiž dusíkatou atmosféru. Na Marsu by balony navíc mohly sloužit k podrobnému fotografickému průzkumu planety. Ta je považována za těleso vhodné k osídlení.
Již před 15 lety se uskutečnil let k Venuši
Nejde o zcela novou myšlenku. Již před patnácti lety při dvou francouzskosovětských misích sond Vega byly do atmosféry Venuše vyslány dva pokusné balony. Ty vydržely v horké a sirnaté atmosféře přibližně 48 hodin, než jimi vysílaný signál utichl. Celkově tak mise Vega skončily neúspěchem. Na druhou stranu však prokázaly možnost uplatnění balonů při dobývání vesmíru.
Prototypy jsou kombinbací balonu a padáku
Jak NASA, tak Evropská vesmírná agentura proto tuto myšlenku znovu oprašují. Nová generace by se měla nejprve uplatnit při dalším průzkumu Marsu, který má na rozdíl od Venuše řidší a klidnější atmosféru. V konstrukčních kancelářích Národního kosmického úřadu říkají prvním prototypům určeným pro Mars balonáky. Jde totiž o kombinaci balonu a padáku (v angličtině ballon + parachute = ballute).
Tyto již zkoušené prototypy mají podle šéfa programu Jacka Jonese zajistit vysílaným sondám bezpečné přistání na povrchu Marsu i bez toho, aby musely brzdit raketovými motory. Navíc po přistání by se mohla takto vybavená sonda znovu přesouvat nad povrchem o desítky kilometrů, a ne jen na jednom místě jako dosud vysílaní robotci.
Jedním z hlavních advokátů balonového létání ve vesmíru je Robert Zubrin, šéf firmy Space Aeronautics, která s NASA na tomto projektu spolupracuje. V jedné ze svých knih Zubrin volá po budování lidstva schopného brázdit vesmír a udělat z člověka multiplanetárního tvora. Sám je navíc i prezidentem Mars society, která propaguje osídlení rudé planety.
Balon letěl v třicetikilometrové výšce na hranici vesmíru
V jednom z posledních pokusů Space Aeronautics vyslala na hranici vesmíru balon naplněný kapalný methanolem. Do výšky nad 30 kilometrů ho musel vynést klasický, heliem plněný balon. V této výšce je vzduch podobně řídký jako atmosféra na Marsu. Přestože někteří odborníci varovali, že metanol vytvoří kapky a pokusný balon se nenafoukne, slunečné záření proměnilo methanol rychle v plyn. A to i při teplotě pod bodem mrazu. Na Marsu bude podle NASA místo methanolu použit pravděpodobně čpavek. Princip ale zůstává stejný.
S nástupem dne slunce zplynuje látku, která se začne s tmou opět zkapalňovat, až balon přistane. "Vzdušné proudy Marsu budou našimi dálnicemi. My jen otvíráme cestu," prohlásil hrdě Zubrin. Podle něj podobné balony usnadní dopravu velkých nákladů na povrch planety a její průzkum.
Snem vizionářů je pak plavidlo schopné vystoupat nejprve jako balon do vesmíru. Na jeho hranici by pak rozvinulo plachty a poháněné slunečním větrem by důstojně křižovalo sluneční soustavu, než by - už znovu jako balon důstojně přistálo na povrchu planety nebo asteroidu. To vše bez ohromných zásob paliva pro raketové motory.
