Za masakry v Guatemale dostali čtyři vojáci šest tisíc let vězení

Guatemalský soud poslal za mříže čtyři bývalé vojáky, kteří se v roce 1982 podíleli na masakru více než 200 vesničanů. Každý z nich vyfasoval 6 060 let za mřížemi. Trest je spíše symbolický, soud se pro něj rozhodl kvůli zvlášť "perverznímu" způsobu zabíjení.

Obvinění se v prosinci 1982 pokusili "vymazat Dos Erres z mapy", za což si zaslouží co možná nejvyšší trest. Tak rozhodl guatemalský soud, jenž kauzu čtyř bývalých členů elitní vojenské jednotky Kabil řešil takřka jedenáct let.

Občanská válka

Guatemalská občanská válka trvala od roku 1960 do roku 1996, vedly ji levicové gerilové skupiny s guatemalskými vojenskými diktaturami. Za 36 let přišlo o život nebo zmizelo na 200 tisíc lidí, většinou mayských indiánů, informovala OSN.

První soud s tehdejšími armádními činiteli se odehrál v roce 2004. Všech 13 obviněných bylo propuštěno na podmínku.

"Soud jednomyslně rozhodl, že obvinění vykonali tyto vraždy. Za tento zločin jsou odsouzeni ke 30 rokům ve vězení za každou z obětí, což dohromady čítá 6 060 let pro každého z nich," citoval britský list The Times ze soudního prohlášení.

Antonia Carlose Cariase, Manuela Popa, Reyese Collina a Daniela Martineze rozhodnutí soudu rozhořčilo. Někdejší podporučík Carias, který v osmdesátých letech působil na vojenské základně nedaleko Dos Erres ve střední Guatemale, se rozbrečel, ostatní se začali objímat s rodinami.

Verdikt naopak potěšil davy lidí, kteří se shromáždili před budovou soudu. Většina z nich v rukou třímala rudou růži a opakovala jediné slovo: spravedlnost.

"Čekali jsme na spravedlnost mnoho let," řekl Raul de Jesus Gomez, který přežil třídenní běsnění vojáků, které se odehrálo bezmála před třiceti lety. "Viděl jsem, jak zabíjeli lidi. Jak cpali hlavně zbraní do úst těm, kteří prosili, ať s tím zabíjením přestanou," popisoval události, které začaly s rozbřeskem 7. prosince 1982.

Skupina vojáků z jednotky Kabil tehdy vpadla do Dos Erres kvůli podezření, že vesničané spolupracují s gerilovými bojovníky. Ti totiž vojákům jen o několik dnů dříve vykradli sklad zbraní. Guatemalu v té době už 22 let sužovala občanská válka.

Na čtyřicet vojáků hlídalo okraj vesnice, aby nikdo nemohl uprchnout. Zbylí armádní činitelé se pustili do pustošení domů, bití obyvatel a znásilňování žen a dětí. Za tři dny zabili na dvě stě lidí, jejich ostatky byly objeveny až v roce 1990 v místní studni. Mezi 171 mrtvými těly bylo nejméně 67 dětí mladších 12 let.

Soud uvedl, že vysoký trest je spíše symbolický. Podle guatemalského zákona může odsouzenec strávit za mřížemi maximálně 50 let.