Pozůstatky bolidu hledali astronomové na Moravě tři dny. Poprvé ho přístroje zaregistrovali na obloze asi pět kilometrů severně od Břeclavi.
Podle Pavla Spurného z observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově jsou si ale teď jistí, že průlet atmosférou nevydržel.
Důvodem byla vysoká rychlost, strmá dráha a malá pevnost letícího meteoritu.
Vesmírné těleso mělo podle astronomů průměr asi čtyřicet centimetrů a vážilo až pět set kilogramů.
Bolid se pohyboval vůči Zemi téměř kolmo a jeho světelná dráha dosahovala 56,4 kilometru.
Světlo, které na obloze vyzařoval, bylo asi 1500x jasnější než Měsíc v úplňku. Zhruba 36,2 kilometru nad zemským povrchem meteorit vybuchl a o zhruba šest kilometrů níže pohasl. Jeho let byl doprovázen zvukovým efektem podobným hřmění.
Těleso pocházelo z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jeho dráha kopírovala dráhu planety Venuše.
Astronomický ústav Akademie věd pozoruje bolidy nad střední Evropou už více než 40 let. Snímky nedělního bolidu byly pořízeny šesti speciálními celooblohovými kamerami na čtyřech stanicích české bolidové sítě, kde bylo v době přeletu jasno.
Na dalších čtyřech stanicích astronomové zaznamenali svícení bolidu a zvukový záznam. Zvukové vlny zaznamenaly také dvě moravské seismické stanice.
