Prečanovi udělila Čaputová Řád bílého dvojkříže II. třídy. Olomoucký rodák Prečan byl v 70. letech propuštěn z Československé akademie věd (ČSAV), publikoval v samizdatu a později emigroval do Německa. Po pádu komunismu se vrátil do vlasti a stal se ředitelem Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Později stál v čele Československého dokumentačního střediska. V roce 1998 obdržel od tehdejšího českého prezidenta Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
„Velice mě těší, že je to právě od ní. Velká část Čechů závidí Slovákům právě prezidentku Čaputovou,“ řekl novinářům po převzetí státního vyznamenání Prečan, který se při své práci věnoval také slovenským dějinám. Dodal, že jako historik i občan pochopil, že rozdělení Československa před 30 lety bylo nezbytné a že tento krok prospěl Česku i Slovensku.
Prezidentka Čaputová vyznamenala klerofašisty a teď se kaje. Hledá se viník |
Čaputová v projevu kromě jiného ocenila přátelské vztahy mezi Českem a Slovenskem po rozdělení společného státu na konci roku 1992. V souvislosti s konfliktem na Ukrajině, kterou loni v únoru vojensky napadlo Rusko, řekla, že svou svrchovanost Ukrajina musí bránit za cenu tisícovek obětí.
Hned tři státní vyznamenání dostal první slovenský prezident po rozpadu Československa Michal Kováč, který zemřel v roce 2016. Podle prezidentské kanceláře účelová změna příslušného zákona v minulosti způsobila, že Kováč jako jediná hlava slovenského státu nemá všechna nejvyšší státní vyznamenání, která se prezidentům nyní udělují. V roce 1992 se Kováč stal posledním předsedou Federálního shromáždění, což byl československý parlament.
Slovenská prezidentka Čaputová udělila vyznamenání Miladě Horákové |
Čaputová mimo jiné vyznamenala také bývalého dlouholetého kapitána slovenské fotbalové reprezentace Marka Hamšíka, dále účastníka Slovenského národního povstání (SNP), ozbrojeného protifašistického ozbrojeného vystoupení Slováků za druhé světové války, Vladimíra Strmeňa. Vysoké státní vyznamenání in memoriam dostal první romský autor románů ve slovenské literatuře Ľudovít Didi, který v období komunistického Československa podepsal spolu se svou chotí Chartu 77.
K oceněným se zařadili také přední slovenský divadelní režisér Ľubomír Vajdička, dále známý kameraman Martin Štrba, jakož i obhájkyně práv žen a účastnice protifašistického odboje Hana Gregorová (1885-1958), která část svého života strávila v Praze, kde také zemřela.
Čaputová navštívila papeže Františka, předala mu obraz i vánoční cukroví |
Vyznamenání dostali rovněž přední dětská onkoložka Alexandra Kolenová a nejstarší někdejší horník Karol Mikuláš, který se zapojil do SNP a který byl po válce komunistickým režimem křivě obviněn a následně odsouzen ze založení protistátní skupiny.
Pozvání na předávání slovenských vyznamenání přijali kromě Zemana i prezidenti Rakouska a Polska Alexander Van der Bellen a Andrzej Duda, jakož i předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová a ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Prezidentka sousedního Maďarska Katalin Nováková se z účasti na ceremoniálu v budově Slovenské filharmonie v historickém centru Bratislavy omluvila.
Při podobné akci loni Čaputová ocenila 25 lidí. Prezidentka pak čelila kritice, že vyznamenala i tři členy protikomunistické organizace, kteří podle historika a tisku za války působili proti SNP. Později Čaputová uznala pochybení při posuzování návrhů na udělení státních vyznamenání této trojici.
