Robotický koráb odstartoval ve čtvrtek v 19:52 východoamerického času (01:52 SELČ). V dějinách americké kosmonautiky je to první bezpilotní vesmírná loď, která se samostatně vrátí a přistane. Sověti v roce 1988 uskutečnili nepilotovaný let raketoplánu Buran, bylo to ale poprvé a naposledy, co se Buran dostal do vzduchu.
Podrobnosti o misi americké letectvo tají. "Ani pořádně nevíme, kdy by to mělo přistát," řekl po startu Gary Payton, odpovědný v letectvu za kosmický program. "Záleží to na průběhu palubních experimentů."
Letectvo oficiálně prozradilo, že cílem letu je prověření řídícího systému, tepelného štítu, vyzkoušení autonomních operací na oběžné dráze, stejně jako návratu a přistání.
Na konstrukci X-37B pracovalo na základě smlouvy s NASA americké vývojové středisko Phantom Works patřící Boeingu od roku 1999. Od roku 2004 měl odpovědnost za projekt Pentagon, který X-37B předal vojenskému letectvu.
Stroj je téměř 8,9 metru dlouhý, na výšku má kolem 2,9 metru, rozpětí křídel činí téměř 4,6 metru. Při startu stroj vážil zhruba pět tun. Energii mu dodají solární panely a baterie. Označení "miniraketoplán" si vysloužil určitou tvarovou (má křídla a nákladový prostor) a funkční (startuje jako raketa, vrací se jako letadlo, je na více použití) podobností s dosluhujícími raketoplány.
Vojenské využití pro stíhací letouny?
Experti jsou přesvědčeni, že konečným účelem programu miniraketoplánů je urychlení vývoje podpůrných bojových a zbraňových systémů. "Tento start umožní poskytnout našim bojovým stíhacím letounům schopnosti, které budou potřebovat v budoucnu," citovala agentura AP Andre Lovetta z kosmického programu amerického letectva.
Spekulace o účelu miniraketoplánu vedly k domněnkám, že projekt by mohl být krokem ke zbrojení v kosmu. To však Payton odmítl. "Je to pouze modernizovaná verze vesmírných činností raketoplánového typu. My, vzdušné síly, máme v kosmu řadu vojenských úkolů a tento nový prostředek by nám případně mohl pomoci mise vylepšit," řekl.
Zatímco nástupce dnešních raketoplánů se vydal do vesmíru, stávající raketoplány se pomalu, ale jistě chystají do důchodu. Čekají je už jen tři lety. Na ten nejbližší už se připravuje raketoplán Atlantis. (podrobnosti čtěte zde)
Program miniraketoplánů provázely problémy s financováním. Údajně spolkl řádově miliony dolarů. To se ale jeví jako poměrně malá suma ve srovnání s náklady na vesmírné lety.
