Velká voda si vzala první oběť

Záplavy, které zuří na Slovensku a v Polsku, nemají zatím konce. Na východě Slovenska od pátečního večera znovu silně pršelo, takže hladiny řek zase stouply a místní obyvatelé prožili další těžkou noc. Velká voda si navíc vyžádala první oběť. Elektrický proud zasáhl muže z obce Jarabina v okresu Stará Ľubovňa při čerpání vody ze sklepa rodinného domu.

Pětadvacetiletého muže ihned odvezla sanitka do nemocnice, v pátek v noci však svým zraněním podlehl.

Hladiny řek na Slovensku znovu stouply
Na Latorici u Veľkých Kapušan platí druhý stupeň povodňové aktivity, protože hladina toku po přívalu vody z ukrajinské strany stoupla o 24 centimetrů. Podobně se zvýšil Bodrog o 18 centimetrů. V Bardějově Topľa vystoupala dokonce o 74 centimetrů a mírně stoupla i Torysa v Prešově a Sabinově, kde nadále platí třetí stupeň povodňové aktivity. Zvýšila se i hladina Laborce v Medzilaborcích. V celém Prešovském kraji je stále mimořádná situace.

Sklepy domů v obcích Pakostov a Ľubiša u Humenného zalila voda. Po prudkých deštích nánosy bahna zaplavily polovinu obce Kolačkov u Staré Ľubovně. Obec Sulín je po rozvodnění místního potoka opět odříznuta od okolního světa, podobně jako Mníšek pod Popradem u polské hranice, kde se železniční vojsko chystá postavit nový most, a osady Kače a Mezivodie.

V dalších okresech Bardějov, Poprad, Kežmarok či Prešov pracují místní obyvatelé, záchranáři, hasiči a vojsko na odstraňování škod.

Nowy Sacz zůstal odříznutý od světa
Se záplavami se stále potýká i Polsko. Před velkou vodou už muselo uprchnout několik tisíc lidí. Největší ohrožení s sebou nese povodňová vlna na Visle.

Záplavy zuří i v Polsku. Za poslední dny si vyžádaly nejméně 11 mrtvých.

Velká voda zalévá další a další oblasti jižního a centrálního Polska. V rozsáhlých oblastechnení možné se pohybovat autem, nefungují pevné ani mobilní telefony. Přerušené jsou silnice a železnice, strhané jsou mosty. Média současnou katastrofu srovnávají s velkou povodní z roku 1997.

Prakticky zcela odříznutý od světa zůstal Nowy Sacz v Podkarpatském vojvodství. Potraviny a pitnou vodu je možné do města dopravit pouze na pontonech. "Žiji tady u řeky 81 let. Něco podobného tu nikdy nebylo," citovalo polské Radio Zet jednu z tamních obyvatelek.

Situaci často komplikují sami obyvatelé záplavami postižených míst. K opuštění svých domů nebo bytů se rozhodují až na skutečně poslední chvíli. "Dokud to jde, budu hlídat svůj majetek," odpovídají pravidelně na výzvy záchranářů.

V ohrožení se dnes ocitla rovněž elektrárna Polaniec. Její pracovníci bojují o to, aby nebyla zaplavena. Zatím se to daří, voda ale dál stoupá.

Zlepšení počasí polští meteorologové očekávají v neděli.

Slovenské řeky stále stoupají
Hladiny řek se zvedají i na západním Slovensku. Jenom v okrese Žilina přitom dosahují škody z letošních povodní přes 54 milionů slovenských korun.

Stav ohrožení byl hlášen rovněž z obcí Belá, Dolná Tižina, Lutiše a Predmier (okres Žilina). Řeka Belá u Liptovského Hrádku vystoupila z břehů a odřízla několik domů od komunikace. V obci Radôstka, Stará Bystrica, Skalité a Predmier jsou zaplaveny pozemky, rodinné domy a zemědělská půda.

Na železniční trati mezi Čadcou a Krásnem nad Kysucou je zanesená trať a vlaky jezdí jen po jedné koleji.

V severní části středního Slovenska, na řekách Orava a Váh, nadále trvá druhý stupeň povodňové aktivity. Očekává se, že hladina řek bude dále stoupat.

Druhý stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen také v západním Slovensku v okresech Piešťany, Hlohovec, Trnava a Galanta.

V oblasti Vysokých Tater sice stále prší a nadále hrozí nebezpečí záplav, ale situace již není kritická. Škody po povodních se pomalu odstraňují také v okrese Stará Ľubovňa, kde bylo několik vesnic zcela odříznuto od světa.

V Prešovském kraji, kde se ve středu protrhla hráz Prešovské hatě, se situace pozvolna stabilizuje a pokračují zde práce na odstraňování škod. Ve vesnici Gibov v okresu Stropkov však muselo být po průtrži mračen evakuováno několik obyvatel, protože hrozí sesuv půdy.

Nejvíce škod napáchaly záplavy na Slovensku na majetku obcí. Zaplaveno bylo dosud 270 domů. Největší škody - téměř 20 milionů Sk -  byly vyčísleny v obci Terchová.

Záplavy způsobují holoseče na Ukrajině, varují ekologové
Ekologové upozorňují, že pokud se nezastaví kácení v karpatských lesích, povodně se budou opakovat každý rok. Informovalo o tom soukromé bratislavské rádio Twist. Členové slovenského ochranářského sdružení Vlk podle rozhlasové stanice již v březnu vyzvali premiéry Maďarska, Rumunska, Slovenska a Ukrajiny k řešení této situace. Ukrajina přitom připravila legislativní návrh na desetileté moratorium na holoseče v karpatských lesích.

"Rubáním přirozených lesů se snižuje akumulační schopnost země do takové míry, že ztrácí schopnost absorbovat do sebe přívaly vody při větších srážkách a bouřkách. Srážky pak odtékají potoky a kanály do vesnic, kde způsobují záplavy," řekl rádiu Twist šéf sdružení Vlk Juraj Lukáč.

Podle sdělení rozhlasové stanice však nyní na Ukrajině nehrozí tak rozsáhlé záplavy, jako tomu bylo třeba v minulém roce.

Most v jihopolské vsi Budzow strhla řeka Jachówka, která se po silných deštích vylila z břehů. Záplavy, které sužují už týden jih Polska, si doposud vyžádaly více než deset lidských životů, 1600 lidí muselo být evakuováno. (27. července 2001)

Povodňová vlna, která se po několikadenních deštích přehnala přes obec Štrba nedaleko Popradu na severovýchodě Slovenska, zničila místní most a napáchala značné materiální škody. (27. července 2001)

Chlapec na kole ignoruje velkou vodu a projíždí cyklistickou stezkou, která u Prešova vede kolem řeky Torysy. Hladina řek na východním Slovensku 26. července nadále stoupala. (27. července 2001)

Specialisté opravují poškozenou hráz Prešovské hatě, která se ve středu protrhla a zaplavila část místního sídliště. (27. července 2001)