„Věřím, že teď máme na výběr mezi reformovaným státem a zhrouceným státem,“ napsal labourista Gordon Brown v listu The Daily Telegraph. „Je to právě Skotsko, kde je nespokojenost tak hluboká, že ohrožuje existenci Spojeného království,“ dodal Brown.
Brown pochází ze Skotska a je zastáncem federálního systému, který by dal více pravomocí jednotlivým částem Británie, připomíná BBC News. Britský parlament podle něj nezná zemi, které má vládnout. Teď však podle Browna není vhodná chvíle na neshody ani na skotské referendum.
„Lidé ve Skotsku se teď obávají viru, mají obavy o práci, o budoucnost mladých lidí, to jsou jejich současné priority. Cokoliv, co by odvracelo pozornost jinam, konání referenda v tomto roce, uprostřed koronaviru, když nemůžete uspořádat veřejná setkání ani obcházet voliče od dveří ke dveřím, to mi připadá jako nespravedlivé k demokratickému procesu,“ cituje Gordona Browna agentura Reuters.
Skotsko a Severní Irsko jsou stejně jako Anglie a Wales součástí Spojeného království. Mají ale vlastní zákonodárný sbor a vládu, která má do určité míry omezené pravomoci. Ve Skotsku se již referendum o nezávislosti konalo v roce 2014, většina Skotů (55 procent) si tehdy přála zůstat součástí Spojeného království.
Otázka nezávislosti Skotska na Británii se ale opět dostala do popředí zájmu po vystoupení Británie z Evropské unie. Podle průzkumů nyní zastánci osamostatnění mírně převažují. Brexit, který mnoho Britů podpořilo z nostalgie po dávných časech britské velikosti, tak paradoxně může vést k dalšímu „scvrknutí“ království.
Bojíte se demokracie, vyčítá Johnsonovi Sturgeonová
Skotská první ministryně a šéfka Skotské národní strany (SNP) Nicola Sturgeonová v sobotu zkritizovala britského ministerského předsedu Borise Johnsona kvůli tomu, že nechce Skotům umožnit další plebiscit.
„Bojí se demokracie,“ řekla Sturgeonová televizi BBC. „Pokud SNP za několik měsíců vyhraje ve Skotsku volby s návrhem, abychom lidem dali tuto možnost si vybrat, tak jaký demokrat se tomu může právoplatně postavit?“ dodala.
Johnson tvrdí, že SNP referendum o nezávislosti roku 2014 prezentovala jako záležitost, která se dává k posouzení lidu jen jednou za generaci. Nemůže proto podle něj po necelých deseti letech trvat na vypsání dalšího plebiscitu.
SNP však nyní s odkazem na brexit slibuje, že pokud volby, jež se budou konat v květnu, vyhraje, schválí ve skotském parlamentu zákon, podle nějž bude možné referendum uspořádat, jakmile odezní pandemie covidu-19. Britská vláda s tím pak může buď souhlasit, nebo se snažit zákon napadnout u soudů, proti čemuž se však hodlá skotská strana vehementně bránit.
Otevírá se i otázka sjednocení Irska
Brexit přitom oživil diskuse o nezávislosti i v Severním Irsku, kde se lidé v roce 2016 také vyjádřili většinově pro setrvání v EU. Tamní republikáni prosazují připojení k Irsku, zatímco unionisté chtějí setrvat ve svazku s Británií.
Podle průzkumu, který v sobotu zveřejnil britský list The Times, nyní podporuje vypsání referenda o budoucnosti země v příštích pěti letech 51 procent obyvatel Severního Irska oproti 44 procentům, kteří jsou proti. Pro spojení s Irskem se přitom vyjádřilo 42 procent respondentů, setrvání ve Spojeném království jich podporuje 47 procent.
„Pokračuje u nás nezastavitelná debata o naší ústavní budoucnosti,“ napsala na Twitteru zástupkyně severoirské první ministryně Michelle O’Neillová z republikánské strany Sinn Féin. „Je čas, aby irská vláda zesílila přípravy. Dokážeme překonat bariéry, které nás rozdělují, a vybudovat nové Irsko,“ dodala.
První ministryně Fosterová z Demokratické unionistické strany (DUP) ale její výroky kritizovala s tím, že není čas na debaty o ústavních změnách v čase pandemie. „Všichni víme, jak dokáže hlasování o hranicích rozdělovat, a v Severním Irsku se teď musíme sjednotit v boji proti covidu,“ řekla Fosterová televizi Sky News.
