Analýza tělesných pozůstatků Agnes Sorelové byla provedena v městečku Loches, kde je pohřbena.
Skrovné tělesné pozůstatky zkoumali vědci od září, kdy je z hrobky vyzvedli. Zjistili kromě jiného, že Agnes Sorelová měla škrkavky, což se tehdy léčilo rtutí. Protože tato léčba byla známá a zvládaná už od starověku, kloní se vědci k závěru, že někdo dal milence krále Karla VII. smrtelnou dávku záměrně.
Za příčinu smrti bylo tehdy oficiálně označeno krvácení, ale vzhledem k její rychlosti se hned objevily dohady, že Agnes byla otrávena. Král podezříval svého syna, pozdějšího Ludvíka XI., který ji nenáviděl.
Vědci také provedli dvojí technikou rekonstrukci ženiny tváře a v obou případech se podle listu Le Figaro potvrdilo, že Agnes byla krasavice.
Králi porodila čtyři dcery. Jejich potomky jsou i příslušníci některých dnešních šlechtických rodů. Někteří z nich byli dnes v Loches, kde je jeden ze známých zámků na Loiře, přítomni opětnému uložení ostatků do hrobky.
Agnes Sorelová, narozená kolem roku 1422, byla první ženou, která se stala oficiální milenkou francouzského krále. Zahájila tak tradici, v níž pak pokračovaly třeba vévodkyně Diana de Poitiers za Jindřicha II., markýza de Montespan za Ludvíka XIV. nebo markýza de Pompadour za Ludvíka XV.
Její vliv na Karla VII. je předmětem rozporných analýz. Přičítají se jí ale zásluhy o malou revoluci v odívání - s ní přišly do módy dlouhé vlečky, početné šperky a hluboké dekolty. Na svém nejznámějším portrétu od Jeana Fouqueta, ovšem posmrtném, na němž je pojata jako madona s dítětem, ukazuje své plné ňadro.
 Agnes Sorelová na posmrtném portrétu od Jeana Fouqueta. |
