"Co bylo ještě před deseti lety považováno za science fiction, už sci-fi není," řekl na konferenci profesor lékařské fakulty v Newarku Donald Louria.
Lidé by se podle něj mohli běžně dožívat věku 120 až 180 let. "Někteří vědci však předpokládají, že lidský život nezná omezení a lidé by mohli žít od 200 nebo 300 let až k 500 letům," dodal Louria.
Michael Zey, profesor univerzity v Montclairu a autor několika knih o budoucnosti, zašel ve svém referátu ještě dál: "Dle mého názoru klepeme na bránu nesmrtelnosti. V roce 2075 to uvidíme, a to jsou konzervativní odhady." V dosažení snu by měla pomoci genetická manipulace a nanotechnologie.
Konferenci World Future každoročně pořádá Světová společnost pro budoucnost. V jejích jednacích sálech však zjevně panuje větší optimismus než mimo ně. Mnozí vědci, kteří kteří se problémem zabývají, totiž poukazují na to, že lidské tělo není "navrženo" tak, aby mohlo fungovat déle než 120 let. A to ani tehdy, pokud bude zdravě jíst a ubude nemocí všeho druhu.
"Je to čirá science fiction," prohlásil k vizím profesora Zeye vedoucí ústavu pro výzkum dlouhověkosti Thomas Perls. "V dnešní době se rychle přibližujeme k mezi, kterou jsou naše těla schopná vydržet. Docílit, aby se průměrná doba života pohybovala kolem sta let, nebo dokonce sto osmdesáti let, to je jako letět na Pluto s dnešním raketoplánem, " dodává Perls.
Harvey Cohen, ředitel centra zabývajícího se dlouhověkostí při univerzitě v Duke, podotýká, že v současnosti ani v blízké budoucnosti nelze žádné dramatické prodloužení života očekávat. Pokud by se však měla délka života prodloužit, bude podle něj nezbytná genetická manipulace. "To je samozřejmě možnost, avšak zatím nemáme žádná data, která by nám pomohla ukázat, jak na to."
Dlouhověkost má kromě pozitiv také mnoho stinných stránek. Odborníci poukazují především na to, jak se změní kvalita života dlouhožijících jedinců. Leonard Poon, který v americké Georgii studuje skupinu 150 stoletých lidí, vzpomíná na své setkání s pravděpodobně nejstarší ženou na světě.
Jeanne Louise Calmetová zemřela v roce 1997 ve věku 122 let.
"Byla zcela vyčerpaná. Navštívil jsem ji ve Francii, když jí bylo 119, a byla téměř slepá a trápila ji těžká nedoslýchavost." Proti extrémní dlouhověkosti se vyslovují také mnozí ekonomové a sociologové. Poukazují především na riziko přelidnění. Ekonomy straší fakt, že by pravděpodobně klesala výkonnost v zaměstnáních a dlouhý život by také neúměrně zvyšoval tlak na zdravotní systém.
Délka života se neustále zvyšuje. Zatímco v roce 1947 se průměrný Američan dožíval 47 let, v roce 2000 to bylo již 80 let. Pokud se vyplní předpovědi vědců, může průměrný člověk dožít nejméně dvojnásobku. Má to své "ale" a dlouhověkost by mohla lidstvu spíše uškodit než zlepšit život. Nebo se vyplní Čapkova předpověd a lidstvo se dlouhověkosti samo a dobrovolně vzdá, protože dlouhý život omrzí?
