Ukrajinci a s nimi i zbytek světa se probudili do nejhoršího válečného konfliktu v Evropě od konce druhé světové války.
Západní spojenci s obavami odpočítávali hodiny, maximálně dny, do okamžiku, kdy Kyjev už nedokáže vzdorovat nepříteli. Ruský vůdce Vladimir Putin chtěl ovládnout 44milionovou zemi za tři dny.
Od ubránění Kyjeva po boje na východě. Ukrajina vyhlásila deset úspěchů války |
Ohlášeným cílem další ruské vojenské operace, jak válku Kreml nazývá, byla „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny – jinými slovy sesazení vlády v čele se Zelenským, který se nechtěl podvolit vůli Moskvy.
To se však nestalo. Rok od začátku války Ukrajinci vzdorují dál, výsledek zůstává nejistý. A čeho za tu dobu Kreml na Ukrajině docílil?
Roční válečná bilance
Putin invazi obhajuje třeba tím, že zachraňuje ruskojazyčné civilní obyvatelstvo před útlakem „nacistického“ režimu. Podle odhadu ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova za rok ruské agrese zahynulo téměř 100 tisíc ukrajinských civilistů.
To je mnohonásobně více než za předešlých osm let bojů na Donbasu, kde podle OSN zemřelo nejméně 3 100 civilistů. Jen při dobývání Mariupolu, který patří k symbolům zkázy, loni zemřelo zřejmě kolem 20 tisíc civilistů.
Ruská armáda zároveň zničila téměř 150 tisíc obytných domů, přes tři tisíce školních budov, na tisícovku zdravotnických zařízení a více než 1 300 kulturních, náboženských či sportovní staveb.
Invaze zároveň přinesla i Rusům obrovské ztráty – podle různých dohadů armáda nenávratně ztratila mezi 135 a 200 tisíci vojáků, kteří buď padli, nebo nebudou kvůli zranění schopni se na frontu vrátit.
Mnohem větší ranou je ale zničená image, výsledek Putinova tažení totiž zlikvidoval pověst ruské armády jakožto jedné z nejsilnějších na světě. Válka odhalila mnohaletou korupci v armádních řadách a zastaralost ozbrojených sil. Kvůli mnohočetným chybám na frontě pak Rusko přišlo o významnou část tanků, obrněných vozů či dronů a dalšího vybavení.
Svázané ruce a vlajka. Ukrajina ukázala pamětní bankovku k výročí invaze |
Vedle toho, že Rusko neobsadilo Kyjev, nedokázalo také udržet až polovinu zprvu dobytých území. Ukrajinští obránci vytlačili nepřítele nejprve od Kyjeva, Černihivu a Sum na severovýchodě země, v překvapivé ofenzivě pak osvobodili část obsazené Charkovské oblasti na východě a následně i jediné okupované regionální centrum Cherson na jihu.
Oficiálně si Rusko připojilo čtyři ukrajinské oblasti – Doněck, Luhansk, Zaporoží a Cherson, i když je nemá plně pod kontrolou.
Putinova sázka na rozdělený Západ a evropskou závislost na ruských komoditách nezabrala. Přes počáteční váhání spojenci zaujali tvrdý postup a zahájili vojenskou pomoc Ukrajině, které dnes posílají raketomety, obrněné vozy, tanky a další zbraně. Válka navíc znovu posílila roli NATO, do které se nyní hlásí neutrální Finsko a Švédsko. Po jejich vstupu se hranice Ruska s aliančními státy ztrojnásobí, což je trvalou noční můrou Moskvy.
Co bude dál?
Přes řadu úspěchů však nemá Ukrajina vítězství jisté. Fronta se nyní soustředí znovu na Donbas, který se Rusové snaží dobýt. K nové vlně ofenzivy mobilizovalo na podzim dalších 300 tisíc vojáků, a i když je situace obtížná i pro Ukrajince, ani jedna ze stran nyní není připravená usednout k jednacímu stolu.
Nejasná je navíc podoba kýženého ukrajinského vítězství. Na té se Západ neshodne. Pro Kyjev, který věří ve svůj úspěch, je to návrat do hranic z roku 1991, včetně Donbasu a Krymu. Část spojenců se ale obává, jaké důsledky to bude mít pro Rusko i Evropu. Je tak otázkou, zda právě podoba míru nebude nakonec limitem západní podpory.
