Dvaapadesátiletý Martič býval policejním šéfem ve svém rodném městě Kninu. Když se rozhořela válka v Chorvatsku, prohlásil se lídrem tamních Srbů a založil ilegální ozbrojenou jednotku jménem Martičova policie.
Srbové pak pod jeho vedením vyhlásili v Krajině separatistickou republiku, jejímž centrem byl právě Knin a která v podstatě přeťala chorvatské území v půli.
Pod Martičovým dohledem se v Krajině odehrávala děsivá zvěrstva. Nesrbští obyvatelé byli zatýkáni, biti, mučeni a vražděni, desítky tisíc jich byly deportovány. Martičovi muži systematicky plenili nesrbské příbytky, aby se utečenci později neměli kam vrátit.
"Většinu zločinů spáchaly tyto jednotky na starých
lidech, zajatcích a civilistech. Obzvláštní zranitelnost těchto lidí přidává spáchaným zločinům na závažnosti," řekl v Haagu předsedající soudce Bakone Moloto.
Ve všem, co Martič prováděl, ho podporval jugoslávksý exprezident Slobodan Miloševič, architekt balkánské války. Ten se však spravedlivého verdiktu nedočká, zemřel v cele haagského tribunálu loni v březnu. - více zde
Martič podle ICTY spolu s Miloševičem a dalšími válečnými zločinci - mimo jiné Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem - usiloval o vznik Velkého Srbska, které by zahrnovalo i třetinu Chorvatska a velké části Bosny a které by bylo etnicky čisté.
Chtěl jsem je jen chránit
Martič zastával v rámci Republiky srbská Krajina vysoké funkce - byl ministrem obrany, vnitra a od roku 1994 prezidentem. Počátkem května 1995 nařídil bombardování Záhřebu, při němž zemřelo devět lidí a dvě stovky byly zraněny. Martič pak v místním rádiu prohlásil, že bomby byly pomstou chorvatskému prezidentu Tudjmanovi.
V srpnu téhož roku chorvatští vojáci ukončili existenci Republiky srbská Krajina. Podnikli rozsáhlou ofenzívu známou jako "operace Bouře", která nebyla o nic méně krutá než počínání Martičových jednotek. Z Krajiny tehdy uprchlo na 200 tisíc Srbů.
V té době už byl Martič obviněn haagským tribunálem z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ještě sedm let pak unikal spravedlnosti, vzdal se v květnu 2002 a ještě ten samý den ho převezli do Haagu.
Proces začal o rok a půl později. Martič před soudem prohlásil, že všechno dělal jen proto, aby ochránil obyvatele Krajiny - bez ohledu na jejich původ. Soudce ho uznal vinným v šestnácti bodech obžaloby, prokázat se nepodařilo jen jediný: vyhlazování civilních obyvatel.
Obžaloba chtěla pro Martiče doživotí. Pětatřicet let je přesto jeden z nejpřísnějších trestů, jaké Haag zatím vynesl.
