"Náš vlak se po hlasitém zarachocení náhle zastavil. Pak jsem uviděl ve vlaku před námi lidi ležící na podlaze, bylo tam hodně krve," prohlásil zhruba dvacetiletý muž, jenž byl v soupravě, která vykolejila.
Oba vlaky měly po nárazu odtržené boční strany. Podlaha přeplněnějšího vlaku bylo potřísněna krví, červená a modrá sedadla byla roztroušena ve vagónech mezi úlomky skla a troskami.
K nehodě došlo na frekventované trati, kterou využívají jak soupravy metra, tak povrchové vlaky spojující Tokio s přístavním městem Jokohamou.
Ve vlaku, který vykolejil, bylo zhruba 240 lidí, a ve druhé soupravě kolem 1300 cestujících.
Na místo neštěstí přispěchalo 22 sanitek a 51 hasičských vozů.
Mluvčí vlády Mikio Aoki vyloučil možnost, že neštěstí někdo způsobil úmyslně. "Původně jsme byli znepokojeni, protože mohlo jít o výbuch... Nejsou ale vůbec žádné důkazy, že to byl teroristický čin či výsledek zločinného úmyslu," uvedl Aoki na tiskové konferenci.
Japonský premiér Keizó Obuči musel v parlamentu obhajovat své rozhodnutí dát se jít ostříhat ve dříve domluveném termínu, třebaže mu právě řekli, že se v Tokiu stala vlaková nehoda.
Na otázku opozičního předáka Jukia Hatojamy, zda tento jeho krok ukázal, že ignoruje krizový management, Obuči řekl, že když odcházel k holiči, nebyly k dispozici informace o vážnosti neštěstí.
"Staral jsem se o to, jak vypadám, protože odpoledne jsem měl jít do parlamentu," prohlásil Obuči. Dodal, že od holiče se okamžitě vrátil do úřadu a začal se radit, jak reagovat na nehodu. "Udělal jsem vše, co jsem mohl," podotkl.
 Záchranné práce, Tokio, 8. března 2000. |
 Poškozený vůz, Tokio, 8. března 2000. |
 Místo nehody, Tokio, 8. března 2000 |
 Poškozený vůz, Tokio, 8. března 2000. |
 Poškozený vůz, Tokio, 8. března 2000. |
 Interiér vozu, Tokio, 8. března 2000. |
 Každý střep je důležitý, Tokio, 8. března 2000. |
 Jedna z obětí, Tokio, 8. března 2000. |
 Poškozený vůz, Tokio, 8. března 2000. |
 Vyprošťování obětí, Tokio, 8. března 2000. |
 Interiér vozu, Tokio, 8. března 2000. |
 Houfy lidí jdou do práce pěšky, Tokio, 8. března 2000. |
 Vyprošťování obětí, Tokio, 8. března 2000. |
 Záchranné práce končí, Tokio, 8. března 2000. |
