"Je to velký objev, revoluce ve vědě. Dosud se nevědělo o tom, že se velbloudi vyskytovali na Blízkém východě před více než 10 tisíci lety," řekl agentuře Reuters profesor basilejské univerzity Jean-Marie Le Tensorer.
"Umíte si to představit? Velbloudovy hrby se tyčily do výše tří metrů a celý velbloud byl vysoký čtyři metry. Byl velký jako žirafa nebo slon. Nikdo nevěděl, že něco takového existovalo," dodal vědec.
Tensorer se věnoval vykopávkám v syrské poušti v oblasti Palmyry od roku 1999. První velké kostry podle svých slov objevil již před pár lety, ale potřeboval hypotézu potvrdit nálezy z dalších míst, což se mu nyní podařilo. "Na první stopy po velkém zvířeti jsme narazili v roce 2003, ale nebyli jsme si jisti, že to byl obří velbloud," dodal.
Podle profesora je pravděpodobné, že lidské tlupy lovily obří velbloudy, zatímco se zvířata napájela. Poblíž velbloudích koster, které se nacházely nedaleko vzácného vodního zdroje, totiž vědci objevili i lidské ostatky. Ty byly přepraveny do Švýcarska k antropologickému zkoumání.
"Kostra odpovídala homo sapiens, tedy modernímu člověku, ale chrup byl velice archaický, podobný spíše neandrtálcům. Dosud tedy ještě pořádně nevíme, kdo to vlastně byl, zda jsme našli velice starého homo sapiens, nebo neandrtálce," připustil profesor. Předpokládá, že se podaří nalézt další kostry, které by pomohly hádanku rozluštit.
Pravěcí lidé se v Sýrii objevili asi před 1,5 milionu let. Region sehrával klíčovou roli v migraci prvních lidí mezi Asií a Evropou. Na místě vykopávek se v 60. letech našly milion let staré pozůstatky lidí.
